 01.02.2014 9 1106(22) 0 |
Svět složený z pár vět.
(O tom, jak mě miluješ, jak jsem tvoje všechno.)
O tom, co bude a jasně, že i o tom, co už se stalo.
(Asi nám dělá dobře na sebe žárlit.)
Lidi se vlastně rádi trápí a pak litujou.
Chci ti dát pusu, jenže dneska jsi cizí.
Další ráno, kdy nemám snahu ti hučet do hlavy, jak mě ro štve.
Cítím, že to víš.
Podíváš se na mě, do očí, tak jak to děláváš.
Asi se snažíš vyčíst, co mám v hlavě.
Zatímco já si zpívám slova jedný písničky, kterou ani neumim.
Sakra, tak už něco řekni.
Neřeknu nic, budu mlčet.
Bolí mě to, víš.
(O tom, jak mě miluješ, jak jsem tvoje všechno.)
O tom, co bude a jasně, že i o tom, co už se stalo.
(Asi nám dělá dobře na sebe žárlit.)
Lidi se vlastně rádi trápí a pak litujou.
Chci ti dát pusu, jenže dneska jsi cizí.
Další ráno, kdy nemám snahu ti hučet do hlavy, jak mě ro štve.
Cítím, že to víš.
Podíváš se na mě, do očí, tak jak to děláváš.
Asi se snažíš vyčíst, co mám v hlavě.
Zatímco já si zpívám slova jedný písničky, kterou ani neumim.
Sakra, tak už něco řekni.
Neřeknu nic, budu mlčet.
Bolí mě to, víš.
10.03.2014 - 06:27Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Bolí mě to, víš : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Má duše přestala cítit
Předchozí dílo autora : Nedáváš mi důvody k žárlení a tak si je hledám sama
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» autoři online
človiček» narozeniny
Bambule [16], Kaimu [16], adusa [16], skrattka [16], Jokynka [15], Jaroslav Morava [15], klučé [12], DoPaPl [9], Tzina [7]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?
