Zima

Meluzina: Vůbec jsem nechtěla napsat báseň na toto téma. Mělo být o něčem jiném, ale nakonec mi tohle přišlo lepší. Nejspíš se k ní ještě vrátím a předělám ji. :)

Náčelník Holá Ruka: Empatie a agónie, to jsou podle mě hoooodně rozdílné věci a podle mě se mohou klidně vylučovat. A ano, spojka "A" je tam úmyslně, jen tam mám překlep, má tam být "ví, že jí nevěříš". Nevím, jestli ti to bude dávat smysl, ale jednoduše to tak má být. Jedná se o tzv. souvětí souřadné ve slučovacím poměru. A ten vykřičník tam má být také. Jde o ukončení. Když dech mrzne v ústech, neznamená to přeci jen onen konec? :) Doufám, že jsem na nic nezapomněla, jinak děkuji za komentář. :)

DDD: Za tu melancholii se omlouvám, tak už to u mě v zimě bývá. :) Mívám svá záponější období, ve kterých vyplodím jen samé podobné věci.

mannaz: Díky :)

Ajdalas: Díky za komentář. :)

To chápání zimy jako smrti je mytologicky běžné a mytologie má vždy co říci. Navíc obrazy, které ti vytanuly na mysli jsou zajímavé a nabité pocity. Co mě naopak tentokrát nezaujalo je forma. Působí na mě tak, že jsi chtěla napsat báseň na toto fascinující téma. Vzala jsi své představy, které samy o sobě na báseň vydají, ale nepodařilo se ti najít tu správnou formu. Myslím, že tam nebylo takové to první trknutí, které udá směr. To by zas tolik nevadilo, ale pak musí nastoupit řemeslná práce a pohrát si s melodií, rytmem či rýmem. Neoblékej princeznu do pytle od brambor, byla by to škoda. ;)

Ha! Tak já se zase postavím na tu druhou stranu barikády! Ta báseň je dobrá, ale slušel by ji volný verš, stejně tak by ji slušelo o dvě hrubky méně - "ví, že JÍ" "sních"!... A teď co se obsahu týče:
Té empatii v té básni rozumím, ale ne ve spojení empatie a agonie, které se vzájemně vůbec nevylučují ale ty je vylučuješ. Potom taky: "ví, že ji nevěří a ona nosí ti smrt" kde používáš spojku "a", která spojuje a ono by to chtělo spíše "rozšířit" například spojkou "vždyť". Poté nerozumím tomu vykřičníku na konci. Vykřičník přeci ukončuje! Což je v tomto případě škoda - hodila by se spíše trojce teček, které by udělali neuzavřený závěr. Subjekt ještě není mrtvý, pouze už mu mrzne dech.
Ale jak jsem říkal - je to gut. Má to nápad, má to emoci, má to styl.
Co se milování zimy týká - já zimu miluji, to padající bílé svinstvo ve mě budí radost neskutečnou a mráz, co mě štípá do tváří je můj kamarád. Krom toho svět není jednolitě bílý, jen se na něj člověk musí dívat z blízka a musí koukat po okolí, aby objevil tu krásu. Ale vzhledem k tomu že je zima až praští, tak se všichni zachumlají do šál a čepic a koukají si jen pod nohy, aby si nerozbili hubu.

Docela se mi to líbí. Hezky se slovy nakládáš, používáš hezké obrazy a formulace. Nějak se ale nemůžu zbavit dojmu, jako bych to či ono už někde viděl. Tohle dílko mi bůhvíproč malinko připomnělo texty z Destinnové Alba klasiků - tam to je pořád samá smrt, mdloba, chlad, žal, bol, zrada a tak - a mě kolikrát hrozně pobaví, když pak dojdu k tomu, že se tam řeší úplná prkotina. Jakože třeba zvadla kytka, nebo tak něco (no, to jsem asi dost zjednodušil...) Ne, teď vážně - myslím, že se ti povedla :-)

Fuj. Takovouhle zimu nechci. Tohle je zima - smrt. Já raději zimu - spánek.
Zajímavě působíš na vnímání, dobře zvolená slova.

Pěkný. Nejsem žádný kritik, ale kdyby se mi něco nelíbilo, řekla bych, ale mě se to prostě líbí. Já mám ráda zima jak kdy a jak kde:D