27.11.2013 11 1003(16) 0 |
Vstávám a neslyším tvůj hlas,
jen později zkreslený telefonem,
slyším tě,
-zrovna teď mi to stačí...
Chodím spát,
v uších zní mi tvé přání
dobré noci,
ale stále mě trápí,
že u mě nejsi.
Čekám zoufání,
když u sebe tě nemám,
místo toho naděje
se ve mě rozhoří...
Doufám, že znovu přijdeš,
že budu spát v tvém náručí,
musím čekat,
čekat, než se navrátíš
a vyhnout se zoufání...
jen později zkreslený telefonem,
slyším tě,
-zrovna teď mi to stačí...
Chodím spát,
v uších zní mi tvé přání
dobré noci,
ale stále mě trápí,
že u mě nejsi.
Čekám zoufání,
když u sebe tě nemám,
místo toho naděje
se ve mě rozhoří...
Doufám, že znovu přijdeš,
že budu spát v tvém náručí,
musím čekat,
čekat, než se navrátíš
a vyhnout se zoufání...
27.11.2013 - 15:27
BorůvkaB: Ono to "po letech" není nic ve zlém, ale je to život. I milované osoby můžeš mít plné zuby.
Přeju ti ať vydržíte :-)
Přeju ti ať vydržíte :-)
27.11.2013 - 14:51
mannaz: Tak my se vidíme jednou za 14 dni, pokud nejsou prazdniny. A to je horší než mučení. A k tomu po par letech: Ja doufam, že to tak mít nebudu, mrzelo by mě to. Děkuju za komentář. ;)
27.11.2013 - 11:26
Tohle je krásné. Dobře, že ti schází, je to příznak zamilovanosti. Horší je, že po letech je to spíš takhle: "Konečně taky jednou vypadl z baráku."
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Čekám zoufání : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : V korunách stromů
Předchozí dílo autora : Bráníš mi v rozletu
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 1+1 skrytých» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» autoři online
Darko» narozeniny
Bambule [16], Kaimu [16], adusa [16], skrattka [16], Jokynka [15], Jaroslav Morava [15], klučé [12], DoPaPl [9], Tzina [7]» řekli o sobě
shane řekl o Severka :Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX