 11.08.2013 4 1253(11) 0 |
Pro pláč neviděla,
pro slzy neplakala,
ale viděla to,
po čem jiní touží.
Pro lásku žila,
za lásku se rvala,
ale viděla to,
po čem srdce rozbolelo.
A já viděla tebe,
na tváři úsměv z pohádky,
v očích štěstí,
na rtech můj polibek.
Pro tebe bych žila,
pro tebe bych dýchala
-ještě, že tě mám.
Se smíchem padnem do trávy,
budeme si hledět do očí,
budeme se dívat na nebe
a říkat, jak se milujeme.
pro slzy neplakala,
ale viděla to,
po čem jiní touží.
Pro lásku žila,
za lásku se rvala,
ale viděla to,
po čem srdce rozbolelo.
A já viděla tebe,
na tváři úsměv z pohádky,
v očích štěstí,
na rtech můj polibek.
Pro tebe bych žila,
pro tebe bych dýchala
-ještě, že tě mám.
Se smíchem padnem do trávy,
budeme si hledět do očí,
budeme se dívat na nebe
a říkat, jak se milujeme.
12.08.2013 - 10:12Yana: Děkuji za komentář :) A momentálně prožívám takové to pohádkové zamilování, tak to bude asi tím :)
12.08.2013 - 10:09mně v závěru naladila tak pozitivně, líbí se mi, vnímám radost ze života, z lásky, zamilovanost a nic mě nerušilo při čtení, pro mě plyne hezky
11.08.2013 - 23:19Tak romantička jo? :) Jinak je to průměrné, ničím nevyčnívá ani pozitivně, ani negativně. Ale co chci, přeci jen asi nebudou básnící na úrovni Ginsberga. Řekl bych, že na tohle dílo brzo zapomenu, ale než se tak stane, budu na něj vzpomínat v dobrém. :)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Oči : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Úděl básníka
Předchozí dílo autora : Jen přijít
