|
Nejraději pro nikoho, bohužel pro jednoho (plus pro dalších padesát tisíc).
 13.02.2008 1 1180(15) 0 |
Dům
v horách ze žlutého skla.
Nebydlí se tu,
jen bílé kápě
zde vkapávají záři do potrhaných látek.
Po ránu sečíst vychladlé peřiny.
Zdi vymleté po tichu
- nerušit figuríny
bubnující okolo lavorového oltáře.
Nad hlavami svítí nic.
a pod koleny piští černí krabi.
Zakleti do šátku.
v horách ze žlutého skla.
Nebydlí se tu,
jen bílé kápě
zde vkapávají záři do potrhaných látek.
Po ránu sečíst vychladlé peřiny.
Zdi vymleté po tichu
- nerušit figuríny
bubnující okolo lavorového oltáře.
Nad hlavami svítí nic.
a pod koleny piští černí krabi.
Zakleti do šátku.
15.06.2008 - 21:10To ale není špatné...představil jsem si nějaký kostel u moře...na skalách.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
ŽLUTÝ KOPEC : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Jezero zapomnění
Předchozí dílo autora : Večerní plavání
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
jednou uklouznu na slupce od banánu [16], Kristen [14], Kettina [13], Sabatu322 [9], sarka [7]» řekli o sobě
Máta řekla o Amelie M. :Fascinuje mě její humor a nadhled, do kterého dokáže zabalit životní moudrost a když je potřeba, okořenit ho i špetkou hořkosti. Umí mě rozesmát i rozplakat a to se povede málokomu. Krom toho je nesmírně milá čtenářka a velká podpora. Díky!
