Další trochu smutný úlet...
19.06.2013 16 1134(20) 0 |
Samota zuby cení,
umírá další den
a my jsme propojeni
svým zbožným přáním jen.
Nesmírná dálka dělí
dvě srdce spřízněná
a člověk není celý,
když sám tak usíná.
Má lásko virtuální,
co v mých snech žiješ jen,
bez tebe nemám stání,
tak sám a nešťasten.
Beru tě do náručí,
když sen mi zastře zrak,
jitra mne pravdou mučí,
cítím se všelijak...
umírá další den
a my jsme propojeni
svým zbožným přáním jen.
Nesmírná dálka dělí
dvě srdce spřízněná
a člověk není celý,
když sám tak usíná.
Má lásko virtuální,
co v mých snech žiješ jen,
bez tebe nemám stání,
tak sám a nešťasten.
Beru tě do náručí,
když sen mi zastře zrak,
jitra mne pravdou mučí,
cítím se všelijak...
07.09.2014 - 21:47
a člověk není celý,
když sám tak usíná.
o tom to je... tak plné srdce lásky máš
a nikomu ji nedáváš
když sám tak usíná.
o tom to je... tak plné srdce lásky máš
a nikomu ji nedáváš
06.09.2014 - 10:05
jitra mne pravdou mučí,
cítím se všelijak...
tak tak, samota, to je to... tak co se divíš?
cítím se všelijak...
tak tak, samota, to je to... tak co se divíš?
21.10.2013 - 17:54
Aliwien: Díky! Koukám, že ses rozhodla prozkoumat mé přírůstky opravdu z gruntu! ;o)
11.07.2013 - 17:46
Meluzina: Díky za návštěvu i milé zhodnocení. Mívám i komplikovanější verše, ovšem tady šlo o to vytvořit něco nenáročného a lehce plynoucího a něco i komusi sdělit, ač je samozřejmě jen spřízněná a zadaná dušička kdesi daleko...Nebo spíše už byla...
Neulpívám ve virtuální realitě, jen se k ní občas uchyluji, abych si odpočal. A pokud se tam někdo vydá se mnou, snad nelituje...;o)
Neulpívám ve virtuální realitě, jen se k ní občas uchyluji, abych si odpočal. A pokud se tam někdo vydá se mnou, snad nelituje...;o)
11.07.2013 - 13:27
Verš je nekomplikovaný (na mě trochu moc), ale dobře se čte a vytváří hezkou melodii i rytmus. Virtuální svět...oč lépe se v něm žije, než v šedé realitě... ;)
21.06.2013 - 08:31
shane: ...chtěla jsem tu romanticky nabitou atmosféru trochu odlehčit....
však víš, že se nerada omezuji jen na dvě slova chvály:-)
však víš, že se nerada omezuji jen na dvě slova chvály:-)
20.06.2013 - 15:01
PrimaDen: Díky! ni když mne jaksi zaráží, že je Ti k smíchu, když tu jaksi smutně vyznávám lásku neznámé virtuální krásce...A rozhodně se to nedá srovnávat s Neckářovou písní, z níž tu cituješ...;o)
20.06.2013 - 14:58
Miy: Děkuji! Je milé, že mladá dívka, která nenávidí celý svět a vymazal by vše lidmi stvořené nalézá zalíbení právě v mých verších...;o)))
20.06.2013 - 09:04
moc hezké...:.)
Na odlehčení a pro zasmání:....přemýšlela jsem...co mi ty vyceněné zuby připomínají..a přišla jsem na to..Jednu starou písničku:
...smrt na mě zuby cení, banditi nocí jsou krást ..a i vy račte znát tyhle příběhy vážení, i vám jednou bylo 17.
Na odlehčení a pro zasmání:....přemýšlela jsem...co mi ty vyceněné zuby připomínají..a přišla jsem na to..Jednu starou písničku:
...smrt na mě zuby cení, banditi nocí jsou krást ..a i vy račte znát tyhle příběhy vážení, i vám jednou bylo 17.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Samota zuby cení... : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Prý na počátku bylo slovo...
Předchozí dílo autora : Málo mám tvé lásky, málo...
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
spivanka [15], Kosa [9], Pravda vítězí [7], none [6]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?