|
V autobuse- občas se člověk zahledí a zapřemýšlí.
 11.04.2013 5 1011(12) 0 |
Slyším jen hukot,
ani srdce tlukot
...není znát.
Na zadním sedadle komíhají stromy,
...lesy, louky, lidé a jejich domy,
proťaty dopravní tepnou.
Silnice poseta drobnými úlomky.
Olejovité skvrny dělící se na zlomky,
když přechází bílá odrhnutá čára.
Blátivá krajnice splývá s krajinou
a podél stromů s patníky je tráva špinavá.
Jak černý had pojí se na jinou
v nekonečné spleti asfaltu.
ani srdce tlukot
...není znát.
Na zadním sedadle komíhají stromy,
...lesy, louky, lidé a jejich domy,
proťaty dopravní tepnou.
Silnice poseta drobnými úlomky.
Olejovité skvrny dělící se na zlomky,
když přechází bílá odrhnutá čára.
Blátivá krajnice splývá s krajinou
a podél stromů s patníky je tráva špinavá.
Jak černý had pojí se na jinou
v nekonečné spleti asfaltu.
14.04.2013 - 21:19Tajemný: Nemám co dodat. Prostě krása, paráda, nádhera... Pokračuj dál ve psaní, ať už kvůli komukoli...
11.04.2013 - 14:09zvláštní styl, mám pocit že už jsem ti někde psala, že se u poslední řádky sloky vždy zarazím, ale ta básnička se mi celkově líbí, líbí se mi co vyjadřuje
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Unášen cestou : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Mimo soustředění
Předchozí dílo autora : Pod tíhou života
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» autoři online
HynekKarel» narozeniny
targumures [15], Martin Dvořák [14], Minela [14], Eshak [13], Kakuzu [12], Lahváč [10], Filip [6]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?
