06.04.2013 2 976(9) 0 |
Tak blízcí byli jsme si?
A Ty jsi zmizel - kde jsi?
Slyším své srdce, jak naříká,
také cítím, jak těžce bolest polykám.
Snad to přejde,
snad ta bolest přestane.
Ale věř,
vzpomínka na Tebe navždy v srdci zůstane.
Někdy světlo, někdy tma,
někdy sama, ale už ne Tvá..
A Ty jsi zmizel - kde jsi?
Slyším své srdce, jak naříká,
také cítím, jak těžce bolest polykám.
Snad to přejde,
snad ta bolest přestane.
Ale věř,
vzpomínka na Tebe navždy v srdci zůstane.
Někdy světlo, někdy tma,
někdy sama, ale už ne Tvá..
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Když srdce mluví : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Polibek
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» autoři online
Dandy» narozeniny
Sof182 [13], slecnaJulie [13], jedenjenda23 [12], kočičák [11], Danny [11], bludička [10], maxmilian.horak [10], elementarnicas [7], Nana [6], ViLyam [4]» řekli o sobě
človiček řekl o "Autor"sám :Jsme stejní,ve verších ostatních hledáme sebe,hledáme odpovědi na své pocity,emoce,lásky,bolesti trápení.Jsou verše které nás přesahují a verše které teprve rostou,přesto to píše jedna velká bytost složená z lidí,Mějme tu bytost,naše kolektivní fluidum rádi,rozvíjejme ho a pomáhejme mu.S láskou k Vám všem človíček.