...ať si z toho každý vezme co chce...
přidáno 02.04.2013
hodnoceno 2
čteno 903(10)
posláno 0
Ptáci letí ve vzduchu,
uzavřu je v kleci.
Já tu dělám neplechu,
beru svobodu přeci.

Oni volně létali,
mají ty svoje křídla.
Na bidýlku zpívali,
pak smutná píseň řídla.

Náhle radost byla pryč,
nepomohl jsem sobě.
Z myšlenky stal se bič,
jak už v dnešní době.

Přepiloval jsem mříže
a měl hned lepší pocit.
To z okovů tíže,
dal proměnu v soucit.
přidáno 03.04.2013 - 06:42
BorůvkaB: Děkuji, tady jde o to jak to kdo pochopí, já v tom vidím jen zhoršení nálady (to ještě jde ...?) a pak zas dostat ji zpátky do původního stavu. Někomu někdo odepře svobodu a myslí si že pomůže sobě, ale nakonec mu to nepřinese nic. Dávám do básní hodně úvahy... Každý pochopí někdy jinak, snažím se tam dát svůj názor v abstraktnější formě.
přidáno 02.04.2013 - 19:50
Musim se priznat, ze me ty prvni dve sloky pri prvnim cteni trosku vydesili, ale druhe dve me dovedly do lepsich koleji. A posledni sloka na me prijde dosti optimisticka.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Svoboda druhých : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Pohár vášně
Předchozí dílo autora : Života spád

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming