|
A není to pravda?
 24.01.2013 1 971(7) 0 |
Je brzo, svítá.
Za oknem padají malinkatá štěstí.
Dívám se na tebe, už pár minut nespím.
Srdce, co nehybně se zmítá.
Špičkou prstu smetu prach
z těch předalekých snů
a do tvých papírových rtů
vrátím znovu ten dávný nach.
A ty začneš žít.
Hledíme na sebe stovky let,
co jako vteřina se zdají.
Jak bídníci, jež před smrtí se kají.
A já zívám a ty jakbysmet.
Pohnem se, svět zastřelí tu něžnou chvíli.
Pusu na čelo a pak
raději odejdu.
Ve vší úctě
zamilovaně čurám.
Za oknem padají malinkatá štěstí.
Dívám se na tebe, už pár minut nespím.
Srdce, co nehybně se zmítá.
Špičkou prstu smetu prach
z těch předalekých snů
a do tvých papírových rtů
vrátím znovu ten dávný nach.
A ty začneš žít.
Hledíme na sebe stovky let,
co jako vteřina se zdají.
Jak bídníci, jež před smrtí se kají.
A já zívám a ty jakbysmet.
Pohnem se, svět zastřelí tu něžnou chvíli.
Pusu na čelo a pak
raději odejdu.
Ve vší úctě
zamilovaně čurám.
24.01.2013 - 17:35Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Zasněžený parapet a vůně dřeva. : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Proč jsem si jen přála vyrůst?
Předchozí dílo autora : Má zatracená Bohéma.
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 0+1 skrytých» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
wojta řekl o "Autor"sám :Nemám rád, když mě nutí, dělat něco z chutí. To se mě právě stalo, že chci vložit další ,,dílo" a hle, nejde to. Nejsem dosti aktivně kritický a počet vložených děl, začíná převyšovat počet kritik. Jistě, mohl jsem to přejít mlčky, zkritizovat nebo pochválit jiného autora- autorku, mohl jsem .... . Ale to se neslučuje s mým naturelem, avšak dříve, než-li začnu pěnit, bych se měl zeptat sám sebe k čemu to všechno vlastně je ? Někdo moudrý napsal, že inteligenci nelze jednoznačně definovat, ale je to zhruba stav přizpůsobení se lidem, kteří nebyli ochotni se přizpůsobit. Je to věc názoru, ale abych dostál pravidlům, budu kritizovat - sám sebe. Pravidla to nezakazují, navíc já se dostatečně znám natolik, abych věděl, co si mohu jako kritik k sobě, jako autorovi dovolit, mohu se proto plně opřít do významu díla, které jsem jako autor napsal a které současně, jako kritik kritizuji. Jednou jsem měl napsáno v posudku: v kolektivu je oblíben i když jej svým jednáním, často rozvrací. Tenkrát jsem se zlobil, dneska tomu musím dát za pravdu.
