24:00

Ztvrdlé kartáčky ve skleničce
a matné zrcadlo hlásí
že tady
je všechno naopak
oškliví jsou krásní

a pravidla neplatí
jen hluboké filosofické úvahy

večery s alkoholem

to se pak básní
(na židli i pod nimi)

za těch ztichlých nocí
kdy každý jde spát se svým zoufalstvím

sní o lepším světě

světě

kde je člověk šťastný
i bez toho
aby byl ožralý

noční pochody
temnotou
kde na cestě pozorují tvé kroky vlčí oči
a nikotinový odér jen dusivě barví plíce do černa

zpustlé kroky
ztvrdlé ruce
s blikající žárovkou

mám pocit,že
Pandořina skříňka se otvírá...

není kam utéct
kam schovat se

jen třes

avšak nedat na sobě nic znát
husí kůže bez husy
obavy sraba
ne člověka s roztáhlou duhovkou

ale i tak se bude těžko umírat...