 09.01.2013 2 1292(5) 0 |
Jsem melancholik
co se uzavřel v malebném světě
s vodopády
které padají k nebi
jdou po mě jdou
protože jiný jsem
Jsem starý zvoník
co vyzvání na pozdrav kometě
bořící barikády
falešných stepí
jdou po mě jdou
protože jiný jsem
Jsem zapšklý komik
který hledá pravdu na vinětě
tropící eskapády
co šklebem slepí
jdou po mě jdou
protože jiný jsem
Nenechám se ke dnu stáhnout
když jak ovce na porážku kráčejí
zavřu oči a vzpomenu
na pavučiny snů
ve tmě zářící
jdou po mě jdou
protože jiný jsou
co se uzavřel v malebném světě
s vodopády
které padají k nebi
jdou po mě jdou
protože jiný jsem
Jsem starý zvoník
co vyzvání na pozdrav kometě
bořící barikády
falešných stepí
jdou po mě jdou
protože jiný jsem
Jsem zapšklý komik
který hledá pravdu na vinětě
tropící eskapády
co šklebem slepí
jdou po mě jdou
protože jiný jsem
Nenechám se ke dnu stáhnout
když jak ovce na porážku kráčejí
zavřu oči a vzpomenu
na pavučiny snů
ve tmě zářící
jdou po mě jdou
protože jiný jsou
Ze sbírky: smutek přichází
10.01.2013 - 07:04Nebýa by byvala spatna kdyby nesklouzavala k tvym obvyklim "chybkam" jako je rym a obcas rytmika
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Na útěku : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Lílie pláčou
Předchozí dílo autora : Stáhl mě
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?
