..jsme v sobě uvěznění, jeden v druhém máme své stálé, pevné místo...nelze ho ničím nahradit aniž bychom nepřišli o sebe sama :)
přidáno 18.12.2012
hodnoceno 8
čteno 1349(12)
posláno 0
U nejvyššího stromu,
zády opřené,
sedí dvě duše,
tam poprvé spatřené

Jedna druhou milujíc,
slibují mlčky a sedí,
duše duši vstříc,
a pouze ony to vědí

A lásky verše,
do koruny stromu,
vlévají v objetí,
že již jsou spolu

přidáno 19.12.2012 - 23:11
.. líbí
přidáno 19.12.2012 - 23:10
traken: mnohokrát děkuji i tobě :)
přidáno 19.12.2012 - 23:09
Sucháč: Též zdařilé dílo, důležitá je pointa a tu cítíme stejně :-) děkuji za milý komentář :)
přidáno 19.12.2012 - 19:58
krása..co říc víc...
přidáno 19.12.2012 - 08:35
Připomělas mi jednu moji starší báseň...ta tvá je ale lepší...

Dva Osudy v nelehkých situacích života
se střetnou v jednom okamžiku
Zahaleni tajemstvími
Předloží své duše plné otazníků
jeden druhému

On v sebezničujícím citovém marastu
Ona v ničivě bolestných vzpomínkách
Přesto v prazvláštním souznění
si rozumějí
přidáno 19.12.2012 - 08:28
Lusy: Kakuzu: jsem ráda že se líbí i za každé pozastavení. děkuji :)
přidáno 19.12.2012 - 07:03
A lásky verše,
do koruny stromu

To je moc pěkné
přidáno 19.12.2012 - 01:36
Pekne, moc pekne...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Duše duši : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Každý
Předchozí dílo autora : Špatný vítr

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Apple MacBook

Na skvělém Macbooku vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku