 17.12.2012 8 953(12) 0 |
Nad kostmi lebka,
z ramen visící cár,
neostrá postava,
z očních důlků vychází žár.
Vznáší se v místech
kde kdysi pracoval kat.
Pod jeho mečem,
nejeden býval tu sťat.
Marně tu hledá někoho
kdo zbaví ji prokletí.
Cesta buřinou zarostlá
již několik staletí.
z ramen visící cár,
neostrá postava,
z očních důlků vychází žár.
Vznáší se v místech
kde kdysi pracoval kat.
Pod jeho mečem,
nejeden býval tu sťat.
Marně tu hledá někoho
kdo zbaví ji prokletí.
Cesta buřinou zarostlá
již několik staletí.
18.12.2012 - 00:25Devils_PIMP: ... oni mají zato, že ti šlapu do zelí, neboj, s čerty já si nezahrávám, jsou to jenom slupky ze šuplíku, které ještě nadobro nezvadly. :-)))
18.12.2012 - 00:14Yana: ... a jsem zase chytřejší. U nás je buřina plevel, tedy veškerý plevel. Omlouvám se BUŘINĚ SRDEČNÍKU, i tobě ...
17.12.2012 - 10:41No napsal bych to asi malinko jinak - klasika vicvetru a zezacatku neni jasno o co go - ale jinak chvalim tohle mi chutna
17.12.2012 - 08:16Skoro jako inspirováno DP, popravdě jsem váhala nad tou cestou buřinou, jakožto nad bylinou s hypotenzním účinkem, protože se jedná o smrt tak by spíš mělo být cesta buřinou otevřená, jelikož při smrti se tlak snižuje až se sníží úplně, ale to jen tak mé asociace. Jinak je to pěkné, teda v případě že jsem to pochopila správně.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Prokletí : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Kde ty loňské sněhy jsou
Předchozí dílo autora : Míjení
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Sof182 [13], slecnaJulie [13], jedenjenda23 [12], kočičák [11], Danny [11], bludička [10], maxmilian.horak [10], elementarnicas [7], Nana [6], ViLyam [4]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
