přidáno 06.08.2012
hodnoceno 24
čteno 1400(21)
posláno 0
Tak sám a osamocen žil tu
mezi námi všemi
včera ještě dítě
dnes skoro mladý pán
proč ale, proč
proč na všechno tak sám?

Stíny provázely jeho život krátký
od narození z matky jenom zmatky
obrazy mlhavé a nejasné
rok po roku odtajňuje
osud nevrátíme zpátky

Jen stromy jsou tak statečné
jsou samá jizva, samý šrám
žijí a žijí, trpělivě úděl snáší
však on v životě tak sám
nesmírná statečnost stromů
a on by šel tolik rád domů
nikým nepozván

Poslední poctu vzdávám hrdinovi tomu
včera ještě mohl navštívit nás v domu
už nepřijde
nevstřebal od života křivdy
dneska, zítra, nikdy!

Slunce se blížilo k svému vrcholu
pozlatilo koleje, střechy, obilí
došel na místo a za chvíli
monstrum blížilo se
čekal, bez hnutí tam stál
když dorazilo stačily dva kroky
a on odešel, tam v dál
daleko odtud, návratu není
bolest pomíjí, žádné utrpení

Statečné oči jeho úlevu čekaly
vstříc budoucnosti nedávno
nadšeně hleděly

Všechno je pryč konec, nic, smrt
co honilo se jeho hlavou?
zůstane jeho tajemstvím
snad tělo na kolejích mladé
pro ty co zavinili poselstvím

Vina se těžko hledá
vlak zastavuje mimo stanici
slyšíš zpívat ptáky?
slunce stíny vrhá
temno, ticho, zemřela touha
kam vede cesta poslední,
dlouhá?

Je tu klid a mír
se všemi panuje tu smír
ptáček letí písničku cvrliká
a její obsah tklivý
pláčem se člověk zalyká
mladé tělo na márách
slzy matka polyká.
přidáno 09.08.2012 - 22:28
Yana: Je to az desive... rodina - zaklad statu... zaklad vseho... malokdo je plnohodnotny, pokud nefunguji oba clanky...
přidáno 09.08.2012 - 22:14
black.heart: Hlavní problém je v tom, že psycholog nemůže napsat léky. Proto dva lékaři. Když jeho možnosti selžou, pak předává pac. psychiatrovi a ten napíše medikaci. Ale měli by spolupracovat. V Americe je naprosto jinak nastaveno zdravotní pojištění. Jedná se o jakési alternativní psychiatry, jsou soukromí a drazí. K tomu žití v dneší době. Těžce se hledá mladému člověku smysl života, když je obklopen tím vším co popisuješ a s čím v podstatě souhlasím. Ale základ je vždy rodina. Podle rodiny se jedinec orientuje a vytváří si životní hodnoty a nachází smysl žití. A to by mohlo být zajímavé v tvé profesi. Znáš rodiče těch dětí a vidíš jak se chovají jak oni, tak tví svěřenci. Určitě nacházíš spoustu rozdílů a vnímáš jak už takoví caparti jsou ovlivněni rodinou.
přidáno 08.08.2012 - 10:49
black.heart: Máš pravdu ,ale potom ten vítězný pocit na té Sněžce...to musí být paráda..přesto , že mě někdo pořád pošťuchoval za prdel vzhůru...to už je jedno...ale to : Dokázal jsem to ! No----já už vidím zase jen ten krásný výsledek..hm...až začnu vidět negativní výsledek , tak už to se mnou bude hodně zlé :)
přidáno 08.08.2012 - 10:12
taron: To je tezke... Bez vlastni vule nikdy na Snezku nevysplhas... A je jedno, jak by te tam ostatni radi ci neradi videli. Naucila jsem se, ze musis chtit ty sama. Sama hledat cesty. Preci jenom by kazdy z nas mel vyrust v samostatnou osobu. Je dobre, ze existuji lide, co dovedou pomoci nezistne. Co jdou neunavne s tebou i pres mrtvoly. Nicmene ten pocit, bolave nohy, pot na spanich, pokoreni vrcholu, ten ti lanovka nikdy neda...
přidáno 08.08.2012 - 10:02
Yana: To vis, ze neslucuji, nicmene nerozumim tomu, proc by nekdo mel navstevovat dva lekare misto jednoho. Myslim, ze prave v Americe je to jedna a tataz osoba. Kdyz nasadi medikaci, ma okamzitou /dle toho, jak ucinna latka zacne pusobit/ reakci, zda je to pro pacose vhodne dle toho, jak se ten clovek chova, mluvi. Podle me jsou i pripady, kdy neni nutne nejakych silnych davek, problem je v mysleni toho cloveka. Ale pozna tohle terapeut? Promluvi si s tebou uprimne psychiatr o tom, ze te zlobi vnoucata?
Mas pravdu, ze korenem nemoci v hodne pripadech neni telo. A je vazne skoda, jak se nase ceska spolecnost 21.stoleti stavi k nemocem duse, psychohygiene a tak... Podle me je problemem to, jak se k negtivnim emocem stavime. Mame byt happy, vyrovnani, s bilym usmevem, hubeni, krasni, vybornymi rodici, partnery, zamestnanci, obcany. Nikdo nechce videt tu odvracenou stranu, dan za snahu. Kdo ti prizna, ze place? Mam vyborny priklad z nasi domacnosti. Nejaka ostrejsi diskuse, protichudne nazory, nepochopeni, muj plac. Reakce partnerky: ,,Muzes mi vysvetlit, proc places? Tady neni zadny duvod k placi." Jak kdyby bylo spatne brecet. Kdyz porebuji plakat, placu. Kdyz je mi do smichu, smeji se. Ale rozhodne nehodlam ani jednu z tech emoci nejak potlacovat, pokud nepresahuje mez...
přidáno 08.08.2012 - 09:17
taron:To je to co jsem považovala ve výchově za nejdůležitější, pohladit, povzbudit, zdůraznit, že oni jsou ti nejdůležitější, jedineční. Vštípit dětem správné hodnoty, pomoci jim nalést smysl života, mluvit, mluvit, mluvit. Dnes jsou dospělí. Jedineční, sebevědomí až moc, ale jsou spokojení, mají spoustu zájmů a já cítím že jsou šťastní a to je pro mámu to nej. Ne každá máma to tak vnímá. Některá máma má sama spoustu svých starostí, není schopna převzít ještě starosti dětí, je nemocná a jsme v tom bludném kruhu.
přidáno 08.08.2012 - 09:01
black.heart: Yana: Hm..souhlasím s obouma ....je to moc citlivé téma a třebas ten klučina, co si ublížil...tam se to dalo očekávat...možná se to projevilo nečekaně..já nevím...nikdo opravdu neví, co se mu odehrávalo v hlavě...jen je ho škoda...to víme všichni...a prostě zrovna se mu nikdo nepostavil do cesty, nikdo, kdo by jeho úmyls odhalil a pomohl mu...podal ruku...pohladil ho...pravdou je , že s tímto by zápasil celý život ..a prostě už asi nechtěl bojovat....i když my bysme bojovali s ním a i za něho...ale už je pozdě...nedá se nic dělat...musela jsem si tu báseň přečíst znovu a znovu , nedalo mi to....ach jo :(
přidáno 08.08.2012 - 08:56
black.heart: předpokládám, že neslučuješ psychiatrii s psychologií a s různými terapeuty. A to je ono. U nás donedávna nefungovala dostatečná síť různých poraden, psychologů, psychoterapeutů. Skoro bych si troufla říct, že u nás je to v plenkách. Často, do ne tak nedávné doby praktik napsal nějaký lék, protože pacient to tak chtěl. Hlavně mě neposílejte nikam, ještě by si lidi mysleli že jsem blázen. Za socialismu to musel mít člověk fakt štěstí narazit na dobrýho odporníka přes psychologii, spíš fungovali u dětských poraden, u manželských, v nemocnicích a stejně zřídka. Pak se to začínalo rozjíždět a řekla bych že je to i přístupem veřejnosti. Zaplatí si, pokud tam není poslán psychiatrem nebo praktikem. Ale už se začínají předhánět. Jo, v Americe mají psychology i pro zvířata. U nás si konečně začínáme uvědomovat, že nemoc duše jde ruku v ruce se somatickým onemocněním. Kolik znám somaticky nemocných a jsem přesvědčena že prvopočátek jejich problémů je v nemocné psychice.
přidáno 08.08.2012 - 07:55
Yana: Jenze ono je to hrozne tezke mluvit. Jsem schopna ti na prvnim setkani povedet neco malo o sobe, ale urcite ne intimni veci. Ty to umis? A vetsina lekaru nefunguje stylem doktora House, ze z tebe dostanou to podstatne. Jsou to lide, kteri maji titul, nekdy i dva, ale dle meho nazoru absolutne nechapou po te lidske strance, co te trapi. Proste ten stav neznaji, mozna na nej maji odborny termin, dokonce i odpovidajici pilulku, jenze to ti odpoved neda. Cimz narazim na dalsi problem ceske psychiatrie a to je to, ze psychiatri jenom pisi leky, aniz by s tebou cokoliv resili, coz je podle me fatalni chyba, mit dva lekare, casto i takove, co mezi sebou nekomunikuji. K cemu je pak lecba? Uplne si nemyslim, ze by ta chyba byla vzdy na strane pacienta. Navic, podle me maji tahle onemocneni takovou tendenci skryvat se kamsi hloub, ze i kdybys stokrat chtela, tak to podstatne nereknes...

Nechci, aby to vyznelo nevdecne. K lekarum obecne mam velky respekt /pokud mi na vsechno nepisi ibalgin/. Jen si myslim, ze je to dost prohnila sorta a k nemocnym by se nemelo pristupovat jako v klasickem somatickem leceni - svleknete se do pul tela a ja si vas poslechnu...
přidáno 08.08.2012 - 00:10
kmotrov: Štěstí je relativní, je to poloha naší mysli. Určitě i já mám období horší a zase lepší. Různé životní etapy, ale já jsem v podtatě optimista a šťastný člověk. Věřím v sílu podvědomí, ne absolutně, ale věřím. A jsem přesvědčená, že většina toho co se kolem nás děje je díky nám a my to ovlivňujeme. Jsem nevěřící, věřím v sebe, a jsem moc pokorná k tomu, že můj život a život mých blízkých není protkán žádnými osudovými tragédiemi. Vždy zdůrazňuji, díky za to.
přidáno 07.08.2012 - 23:24
black.heart: Bohužel i psychiatři a psychologové jsou jenom lidé, ač vzdělaní a zkušení mýlí se, není jednoduché diagnostikovat správně psychiatr. pacienta, často se hledá a hledá a děje se i to, že člověk léčený spáchá a dokoná sebevraždu, ne jen manifest. Je to smutné, ale je to tak. A chápu to. Pacienti často neřeknou vše a to jsem přesvědčená. Přetvařují se, kamuflují, mají teatrální vystupování. Simulují a disimulují, je těžké se v tom orientovat.
přidáno 07.08.2012 - 13:38
Yana: Vloni jsem byl na koncertu Václava Koubka. Mluvil o tom, že bydlí na kraji vesnice a když přišla vichřice jedinému jemu sebrala střechu, to proto, že byl na kraji. Říkal, že vždy je někdo na kraji a tím, že je na kraji chrání ty ostatní, kdyby tam nebyl, tak by jsme tam třeba byli my. Tím vyzvedl ty co jsou úplně dole a stranou na vrchol. Bylo to moudré. Tolik o samotných, nešťastných, zoufalých a posledních. Vím co je to být samotný, nešťastný, zoufalý a vždy poslední a jít od debaklu k debaklu...
...je to putování v kruhu ne nepodobné budhistické "samsáře"
přidáno 07.08.2012 - 12:18
Ma kamaradka tez skocila pod vlak. Prisla o ruce. Rekla bych, ze toho v urcitych chvilich zivota lituje. Tezke chvile proziva i nadale, ani pokus o sebevrazdu ji nepomohl v tom, aby lide kolem ni zaznamenali, jak ji je...

Jani, u vas je to asi jine. Lepsi, doufam. Vetsina nemocnych lidi, co znam, resi, ze jim lekar nemuze najit odpovidajici medikaci a terapeut je na uplne jine vlne... Kdyz mas problemy se zuby, zajdes za specialistou a je to. Kdyz citis, ze nezvladas zit, najdesi si psychiatra, klidne jich par vystridas. Jenze co kdyz ti nepomuze zadny? Pak uz proste nemas tu silu hledat, pokud ani odbornik nedokaze uzdravit...
přidáno 07.08.2012 - 11:26
Devils_PIMP: Lusy: Díky, ve 23 letech ukončit život to je zoufalý čin. Stalo se 1.8. kousek od nás, kamarád mých dětí.
přidáno 07.08.2012 - 11:24
black.heart: Upravila jsem poslední dvě sloky, moc děkuji, za všechna slova
přidáno 07.08.2012 - 11:23
kmotrov: Jasným vzkazem, snad s přínosem do budoucnosti. Tím bylo myšleno to poselství. Uvědomit si že tito lidé tak samotní, nešťastní, zoufalí jsou okolo nás a někdy by stačilo málo. Rozpoznat ty nešťastlivce, trochu pomoci, říkat jim jak jsou dobří, jak si jich vážíme, jak jsou jedineční. Je mi moc líto když toto neslýchá mladý člověk od své rodiny, pak těžko hledá uplatnění v životě. Nevěří si, je sám a hledá, on našel pro sebe tu správnou cestu. Třeba někomu otevřel oči. Jenže tak to asi vnímá někdo jako jsem já. Nevim. Kdysi jsem chtěla spasit svět, ale už vím že to nejde.
přidáno 07.08.2012 - 11:15
alexis: Kakuzu: taron: Je to smutné, asi vysvobozující, měl by nešťastný život, díky
přidáno 07.08.2012 - 09:30
Pravda je - že ne vše tiká do rytmu - ale - jedno obrovské ALE a tim je neskutecna pusobivos a schopnost basne strhnout ctenare - zmlatit jeho dusi a nechat ho škát v koutě - u mě za 1
přidáno 07.08.2012 - 09:03
Tajemství... Ach krásné.. Ale smutné
přidáno 07.08.2012 - 08:35
Predposledni strofa se moc nerymuje, to je skoda. Posledni vnimam trochu pateticky, na konec bych cekala neco mene vypjateho, i kdyz chapu ze sebevrazda prinasi silne emoce. Jinak mi pri cteni tve basne sklaplo. Pises pribehy, popisujes a... chytas ctenare. Mam pocit, ze pises lepe a lepe. Dost casto si rikam, ze bych to jako ty nesvedla... Klobouk dolu...
přidáno 07.08.2012 - 07:45
Ta samota z toho přímo sálá! Napsat slovy, že je někdo osamělý umí kde kdo, napsat to tak aby to z toho bylo cítit, to je poezie!
...snad tělo na kolejích mladé
pro ty co zavinili poselstvím
- tady tomu trochu nerozumím (já vím, že jsem hroznej)
A závěr by ti jistě pochválil i Erben -:)
přidáno 06.08.2012 - 21:25
mě nezbývá nic než souhlasit s komentáři pode mnou..fňuk fňuk :/
přidáno 06.08.2012 - 21:23
působivé, naprosto mě to vtáhlo do té smutné scenérie :(
přidáno 06.08.2012 - 21:22
Tak to bolí :(

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Proč? : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Na pláži
Předchozí dílo autora : Jsem úchyl

»jméno
»heslo
registrace
» narozeniny
Capik [14], ludvig lerian [13], smarstin [12], Kaliban [7], magdalena [4]
» řekli o sobě
Dívka v modrém řekla o milancholik :
je v mém srdci ať už s ním, či bdím... pořád nevím, kde se stala ta úplně největší a nejposlednější chyba.. Ale asi o tom život je.. ach ty texty ach ty melodie... při tech vážně srdce prudce bije...
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Apple MacBook

Na skvělém Macbooku vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku