|
Ze sbírky: "Básně Nebásně" - Tahle je v podstatě jedna z prvních, co jsem snad vůbec napsal. Tudíž se omlouvám za ty ne moc originální rýmy, tenkrát mi to přišlo fajn... a i teď mi to připomene zajímavý životní období...
 31.07.2012 3 1361(5) 0 |
Bez východiska
Z celého srdce miluji tě,
pro mě jsi ta nej,
co pod sluncem ladně chodí,
životem se brodí.
Když říkám ti:
„Pusu mi dej.“
Ty odmítáš.
Odvracíš svou tvář
a při tom říkáš,
že ráda mě jinak máš.
Měl bych na tebe zapomenout,
životem v klidu si plout.
Nějak mi to ale nejde,
jen tak mě to nepřejde.
Proto dál dokazovat budu ti
lásku mou
… skutečnou.
Z celého srdce miluji tě,
pro mě jsi ta nej,
co pod sluncem ladně chodí,
životem se brodí.
Když říkám ti:
„Pusu mi dej.“
Ty odmítáš.
Odvracíš svou tvář
a při tom říkáš,
že ráda mě jinak máš.
Měl bych na tebe zapomenout,
životem v klidu si plout.
Nějak mi to ale nejde,
jen tak mě to nepřejde.
Proto dál dokazovat budu ti
lásku mou
… skutečnou.
Ze sbírky: Básně Nebásně
20.11.2018 - 20:36Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Bez východiska : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Utrpení básníkovo
Předchozí dílo autora : Ach jo...
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Sof182 [13], slecnaJulie [13], jedenjenda23 [12], kočičák [11], Danny [11], bludička [10], maxmilian.horak [10], elementarnicas [7], Nana [6], ViLyam [4]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?
