|
... tahle už je taky docela odleželá ...
 11.01.2008 9 2480(26) 0 |
Jsme motýli a můžem stoupat vzhůru
Však srazí nás už první jarní déšť
Někdo se proto změní v noční můru
Někdo se oklepe a řekne jenom: Nešť!
Jsme různí křídla máme různá
Barevná nebo jenom běl
Jenže kdo vůbec jednou pozná
Že motýl tudy proletěl?
Vždyť motýl nezanechá stopy
Vzpomínky po něm zůstanou
Zůstanou bezejmenné hroby
Vzpomínky brzy vyvanou
Jsme motýli jsme barevní a krásní
Jenže co po nás zbude za pár let?
Snad po nás zůstane pár básní
Básníka jehož uchvátil náš let
Však srazí nás už první jarní déšť
Někdo se proto změní v noční můru
Někdo se oklepe a řekne jenom: Nešť!
Jsme různí křídla máme různá
Barevná nebo jenom běl
Jenže kdo vůbec jednou pozná
Že motýl tudy proletěl?
Vždyť motýl nezanechá stopy
Vzpomínky po něm zůstanou
Zůstanou bezejmenné hroby
Vzpomínky brzy vyvanou
Jsme motýli jsme barevní a krásní
Jenže co po nás zbude za pár let?
Snad po nás zůstane pár básní
Básníka jehož uchvátil náš let
11.01.2008 - 08:31leč pouze v plné volnosti,
lze obdivovat krásu
a ne ji chytat do dlaní.
Motýlý křídla jsou jemná,
stejně jak Jarda.
I jemné ruce je poraní.
lze obdivovat krásu
a ne ji chytat do dlaní.
Motýlý křídla jsou jemná,
stejně jak Jarda.
I jemné ruce je poraní.
11.01.2008 - 08:18Nádherná ... třeba jednou po mne nic nezůstane ale teď se mi ještě chce lítat ...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Něco o motýlech : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Poslední sirka
Předchozí dílo autora : Stvoření
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» autoři online
Ještěrka» narozeniny
VITANA [2]» řekli o sobě
shane řekl o Severka :Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX
