Nebo k smrti volná?

Všeho je konec, a nebo začátek?
Byl důvod k tomu jen pořádek?

Jsem špatná až k smrti volná?
Nebo jim chvíle byla jen tuze dlouhá?

Můžu za to já?

Nevím ani.

Můžeš za to ty?

Bohužel ano.

Ale proč to všechno,
pro nic za nic,
nikdo nechtěl,
všichni chtěli,
na lásku jsme zapomněli.

Já věřím v boha,
ale vám, jak mám uvěřit znova?


Hádky o pořádky?

Hádky o kousky citu.
Znáte vůbec takovou notu?
Já ano, ale vy ne.
Na tu notu se snadno zapomene
a dobře se na ni hraje,
ale srdce moje dlouze taje,
je bolném a skleslé,
když ty tvrdá slova na něj klesnou lehce.

Pak už se jen oči zavírají,
slzy do očí natékají,
vlasy se lepí na tváře,
a ty naříkáš a celá bolíš,
není kousek co by tě nebolel.

Promiňte, ale já ještě pláči.