|
Vánoce z trošku jiného pohledu ;)
 08.12.2011 7 1411(18) 0 |
Jsou tu zas po roce
šílený Vánoce
Kapřík je ve vaně, cukroví voní,
každý se, jak blázen, za dárky honí.
Maminka v kuchyni večeři tvoří,
stromeček v pokoji pomalu hoří.
Tatínek z kýble vodu naň leje,
jen malý Pepíček všemu se směje.
Dcerunka Klárka strachy tu píská,
od mokré zásuvky se jenom blýská.
Dědeček hudruje a taky hasí,
babička modlí se: „Ať nás Bůh spasí.“
Po této představě, zvláštní je nálada,
veselé Vánoce, vlezte mi na záda!
šílený Vánoce
Kapřík je ve vaně, cukroví voní,
každý se, jak blázen, za dárky honí.
Maminka v kuchyni večeři tvoří,
stromeček v pokoji pomalu hoří.
Tatínek z kýble vodu naň leje,
jen malý Pepíček všemu se směje.
Dcerunka Klárka strachy tu píská,
od mokré zásuvky se jenom blýská.
Dědeček hudruje a taky hasí,
babička modlí se: „Ať nás Bůh spasí.“
Po této představě, zvláštní je nálada,
veselé Vánoce, vlezte mi na záda!
10.12.2011 - 09:32No já bych málem navrhoval kategorii Hororové, strach.
Hasicí přístroj do každého bytu!
Hasicí přístroj do každého bytu!
08.12.2011 - 14:39taron: ok hodim.... já právě nevěděla, do který z těch dvou kategorií to zařadit :) jinak moc děkuju ;)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Šťastné a veselé : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Ve větvích jabloně
Předchozí dílo autora : Vyznání...
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 3» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Bambule [16], Kaimu [16], adusa [16], skrattka [16], Jokynka [15], Jaroslav Morava [15], klučé [12], DoPaPl [9], Tzina [7]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
