přidáno 05.06.2011
hodnoceno 1
čteno 982(9)
posláno 0
kolik trnů růže má
když náručí tvé objímá
trny které nezraní
v posteli za svítání
nejsi sám a nechceš být
tím kdo láme stalaktit
odpouštíš a odcházíš
neodcházej

kolik je z jeskyně cest
každá z nich tě může svést
sráží raní ztracené
tváře jejich z kamene
vytesá a propustí
světlo z nich ven do listí
zavíráš a odcházíš
neodcházej

přidáno 05.06.2011 - 02:21
zajímavé. asi první báseň, ve které vidím stalaktit :o)

jinak první polovina povedená.
druhá už tolik ne, ta vypadá až trochu moc uměle nacpaná do rýmů.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Neodcházej : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Fyzikální vlna
Předchozí dílo autora : Píseň o bláznovi

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku