Bláznova pouť životem...
přidáno 30.11.2010
hodnoceno 2
čteno 942(13)
posláno 0
Někomu k smíchu,
jinému k pláči,
postrádá logiku,
světem se vláčí.
Jak divný patron,
co budí opovržení,
nikdo není jak on,
přináší pozdvižení.
Úsměvem maskuje
svůj vnitřní pláč.
Sám sebe lituje,
však nemá nač.
Důvěřivý jako dítě,
každý ho nachytá.
Nevyzná se v realitě,
absolutně se nechytá.
Neexistuje pro něj
nějaká normálnost.
Jeho příběh nemá děj,
pouze chaotickou bláznivost.
Snad chtěl by i milovat,
ale neví jak.
Vše růžově si malovat,
nejde jen tak.
Tělem je zde,
duchem na jiné planetě.
Štěstí má pouze
ve svém virtuálním světě.
přidáno 05.12.2010 - 23:12
Bylo to čtivé až do rýmu nachytá-nechytá.

Asi stěžejní byla až poslední věta, která dala nahlédnout tomu zbytku pod pokličku. Že totiž, jako u Dostojevského, lidé, kteří se v obyčejném světě nevyznají naleznou své štěstí leda ve své imaginaci. Někteří ji dokáží zcela oddělit od reality, jako v tomto případě, jiní ji s realitou kombinují (básníci a naivní snílci), jiní jsou ti šťastlivci, kteří dokáží najít své štěstí i ve světě reálném.

Ovšem dal bych si s tím víc záležet, když to nese takovou hlubší myšlenku, hm?
přidáno 30.11.2010 - 21:45
Blázen si svou bláznivost neuvědomuje ... a proto mu je vlastně blaze ... a on je šťastnej sám, ve svým vlastním světě ... pro někoho možná omezeným, pro něj je to Zeměkoule a cesty mimo rámec běžného dne nejspíš cesty do jiných dimenzí ... nevím.... jen hádám ... ale co je štěstí? spokojenost duše, ducha a těla? Pak jsou blázni určitě šťastný ... a o tom ten život je ...o naplnění ... o štastí ... takže ... jo, ráda jsem si u Tebe početla ...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Nahlédnutí do bláznovy duše : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Propast
Předchozí dílo autora : Máj 2009

» narozeniny
niinka [15], Filip Drahokoupil [13], avatar21 [13], Hedvika [13], zuzka [8], RENE [4], NikaZaro [2]
» řekli o sobě
wojta řekl o "Autor"sám :
Nemám rád, když mě nutí, dělat něco z chutí. To se mě právě stalo, že chci vložit další ,,dílo" a hle, nejde to. Nejsem dosti aktivně kritický a počet vložených děl, začíná převyšovat počet kritik. Jistě, mohl jsem to přejít mlčky, zkritizovat nebo pochválit jiného autora- autorku, mohl jsem .... . Ale to se neslučuje s mým naturelem, avšak dříve, než-li začnu pěnit, bych se měl zeptat sám sebe k čemu to všechno vlastně je ? Někdo moudrý napsal, že inteligenci nelze jednoznačně definovat, ale je to zhruba stav přizpůsobení se lidem, kteří nebyli ochotni se přizpůsobit. Je to věc názoru, ale abych dostál pravidlům, budu kritizovat - sám sebe. Pravidla to nezakazují, navíc já se dostatečně znám natolik, abych věděl, co si mohu jako kritik k sobě, jako autorovi dovolit, mohu se proto plně opřít do významu díla, které jsem jako autor napsal a které současně, jako kritik kritizuji. Jednou jsem měl napsáno v posudku: v kolektivu je oblíben i když jej svým jednáním, často rozvrací. Tenkrát jsem se zlobil, dneska tomu musím dát za pravdu.
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

Apple MacBook

Na skvělém Macbooku vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming