 12.10.2010 5 1448(14) 0 |
Paprsky oparem ztužené
prosvítají skrz mozaiku umírajících listů
pod nimi ruku v ruce jdem
jen my dva
svým podzimem
Osudná náhoda s náhodným osudem
svačí na kládách u lesních cest
houby rostou brouci lezou
přikrývám se němou něhou
nemůžem se plést
Zábrany vzrušením zbořené
nad nimi mrak v mraku
údy pudy zmožené
do oblaků letím z praku
Mlha hvězdou zvěčněná
zmizí jako stín
láska jako skála
prorůstá můj splín
Zůstal z něj jen prstenec
kol mé hlavy lítá
jen občas mě nebaví
že zas znovu svítá
prosvítají skrz mozaiku umírajících listů
pod nimi ruku v ruce jdem
jen my dva
svým podzimem
Osudná náhoda s náhodným osudem
svačí na kládách u lesních cest
houby rostou brouci lezou
přikrývám se němou něhou
nemůžem se plést
Zábrany vzrušením zbořené
nad nimi mrak v mraku
údy pudy zmožené
do oblaků letím z praku
Mlha hvězdou zvěčněná
zmizí jako stín
láska jako skála
prorůstá můj splín
Zůstal z něj jen prstenec
kol mé hlavy lítá
jen občas mě nebaví
že zas znovu svítá
14.10.2016 - 08:32annaav: Zajímavé, to opravdu, díky za přečtení, šest let stará, ale z října! Neznám svoje staré díla, ale matně si na tuhle vzpomínám. Byl to asi dobrej den.
24.10.2010 - 20:50Děkuji, jsi jediná z 55 lidí, kteří to zatím četli a okomentovala si to! A líbí se ti to!Dík
22.10.2010 - 15:58Něco mě zaujalo, těžko říct co přesně :-) Lehká a čtivá, příjemně odpočinková :)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Splněný den : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Had na hrad
Předchozí dílo autora : Tobě
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Sof182 [13], slecnaJulie [13], jedenjenda23 [12], kočičák [11], Danny [11], bludička [10], maxmilian.horak [10], elementarnicas [7], Nana [6], ViLyam [4]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
