 05.10.2010 2 1261(7) 0 |
Plavím se v oceánu noci
v troskách mysli unášen proudem
z pletitých řas ztahován do hlubin
žilnaté ruce po mně se sápou
slepé, bílé oči vábí mě do vody
ať klesnu ke dnu a ze sna se nevzbudím.
v troskách mysli unášen proudem
z pletitých řas ztahován do hlubin
žilnaté ruce po mně se sápou
slepé, bílé oči vábí mě do vody
ať klesnu ke dnu a ze sna se nevzbudím.
05.10.2010 - 14:40Opravdu bych nechtěl, abys klesl ke dnu. Líbí se mi první dva verše. Pak už mi v mé volnomyšlenkářské sféře napadají samé koniny, za něž bych byl jistě odsouzen.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Oceán : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Zrcadlo
Předchozí dílo autora : Vzpomínky co nemáme
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Missheel [16], kytička [16], Anny [16], Princezna [15], VolnýPád [8], Milovník ticha [2]» řekli o sobě
Singularis řekla o Máta :Opravdu se vyzná v psychologii a užívá si to. Píše úžasně dokonalé romány, jen mi nevyhovuje jejich výstavba: Vyhýbá se uvádění jmen postav a při čtení zprvu není zřejmé, co je důležité a co ne. Vše se odhaluje až postupně, což činí román napínavým a dodává mu spád.
