Odlesk Venuše

nostalgik

04.12.2007

básně/láska

1360(19)

Tak spatřil jsem Tě, ve vlajícím šatě
ač nečekána, jsi tu, znenadání,
v patách zvonu hlas zvoucí ku klekání
a smutku oř stažený na opratě

Venku chlad, však teplo v horské chatě
kde jiskrou přáno krbu mihotání
Pak samota dá příkaz k milování
v němž blednou důvody proč nelíbat Tě

Tvůj dotyk s gestem milenky či matky,
objetí, v němž tak hřejivě a blaze
Snad odlesk Venuše na oběžné dráze

teď pohled láká někam do zahrádky
loučení šeptat jen naučené fráze...
Tvých podpatků otisk zůstal na podlaze

Komentáře (8)

19.02.2008 - 13:17

puero

tak tohle je moc dobré, melodické, jasně nejasné nejasně jasné, rytmické a přesné. jako z čítanky.

03.02.2008 - 12:33

ivkaja

Až mi to bere dech,
ještě chvilku číst mě nech!!!
V tvých verších třpytí se hvězdná zář,
tvá Venuše má jistě šťastnou tvář!
(když snáší se ti na polštář)
A kdybych směla trochu víc,
dala bych bodů na tisíc!!!

05.12.2007 - 18:17

Mitochondrie

srozumitelná, úžasná!

04.12.2007 - 21:58

isisleo

..ano..opravdu hezké.. :-))

04.12.2007 - 15:40

nostalgik

Sonet je také moje oblíbená forma, občas zkouším nějaký napsat. Dík za všem za milé hodnocení

04.12.2007 - 15:20

Amálka z Montmartru

ano, říkám si hle, sonet! zdá se mi, že moc lidí sonety nepíše... a tak jsem dvakrát ráda, za prvé že je to sonet, a za druhé, že je nádherný.