Takový ten prazvláštní pocit, po němž následuje sevření žaludku a nutnost zabroukat si hloupoučkou melodii... Dneska mě zcela čekaně přepadnul, a tak jsem si mimo jiné vybavila i to, co jsem napsala v loni v dubnu.
přidáno 19.07.2010
hodnoceno 5
čteno 1236(11)
posláno 0
Byl jsi můj jediný,
první - a poslední...
Byli jsme nevinní,
bláhoví, posedlí...

Byla jsem šťastná,
s Tebou - a do naha...
Kam se jen poděla
všechna má odvaha...?

Byla jsem šťastná,
s Tebou - a svlečená...
Fanfáry hrály,
zbyla jen ozvěna...
přidáno 12.06.2011 - 18:19
omlouvám se za výlev, asi jsem si vzpomnělqa a ta nálada s hloupoučkýma náladama mě zachvátila, byla silnější než já:D
přidáno 12.06.2011 - 18:19
život? skáčeme spolu po strništi, pak se zamilujeme, pak se milujeme, nemůžeme bez sebe být, slibujeme si, že to bude navždy, pak najednou něco zmizí, odejdeme, vzpomínáme, zapomeneme a pak když se znovu za pár let uvidíme...všechno je od základu jinak
přidáno 12.06.2011 - 15:54
Jen pár slov, které umí vyjádřit všechno... Moc povedený Májo :-)
přidáno 19.07.2010 - 22:27
máji, když odhlédnu od toho, že pro Tebe jsou to bolestné vzpomínky, tak z toho mám příjemný pocit, dobře se mi to čte a vnímá...ale i já bych si ještě ráda přečetla celý příběh nebo alespoň ještě kousek z něj ;-)...pakliže nebyl jen o tom "do naha" ...a podle toho, jak rozvinuješ "motýlí křídla básně", tak v tom bylo mnohem více ... a za mě říkám ...hezké ...
přidáno 19.07.2010 - 07:46
Přijde mi to nedotažené do konce... jsou to celkem zadřilé tři sloky, ale bohužel v tom nevidím žádný závěr

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Odzvoněno : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla


Předchozí dílo autora : Kakaová dospělost

» autoři online
človiček
» narozeniny
Bambule [16], Kaimu [16], adusa [16], skrattka [16], Jokynka [15], Jaroslav Morava [15], klučé [12], DoPaPl [9], Tzina [7]
» řekli o sobě
shane řekl o Severka :
Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Weichtier - Oči v dešti

Weichtier - Oči v dešti

velikost : 1024 1280 1680 1920



Apple MacBook

Na skvělém Macbooku vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku