Plápolající plamínek bílé svíčky aneb Žlutá

Plápolající plamínek bílé svíčky
aneb
Žlutá

K poslechu MP3 na
http://screenplays.eu/CZ/basne.php

Jsi.…
Jako měsíc v noci,
Luna na nočním nebi,
žlutá.

A jáááá,
vzhůru dívám se na Tebe,
z temnoty pod Tebou v hlubině,
až tam dole, dole, dole, dole.

Ty,
neznáš mě - Tvář mojí,
neviděla jsi mne ještě nikdy!
Má osoba před Tebou - tmou je zahalená.

Ale proniká,
do mého nitra skrze mne,
světlo Tvé - Tvá měsíční záře,
čím dál více, více, více, více.

Jsi..,
Jako plamínek bílé svíčky,
skryt v mém srdci,
hoří - plápolá.

Ale máááá,
rozplyne se naděje,
když plamínek uhasne,
a s ním i srdce mé zhasne, zhasne, zhasne, zhasne.

Ty,
jsi to světélko v mé srdeční komnatě tmy,
teplo zahřívající mé emoce a city,
pod nímž mé studené srdce roztává.

Neuhasni naděje má,
vždyť i z malého plamínku stát se může,
veliký oheň - žár plný vášně,
chladné srdce mé taje, taje, taje, taje.

Jsi,
krásou Tvojí podobná Slunci,
největší z hvězd - mezi nimi,
hvězda ohnivá - překrásná.

Tváááá,
záře mojí prázdnotu vyplňuje,
naplňuje a k Tobě mne přitahuje,
stále blíže, blíže, blíže, blíže.

My,
tolik je toho mezi námi,
zdi – mříže - propasti a další překážky,
cesta setkání je daleká a nebezpečná.

Ale mé nitro stále více sálá,
pálí a příjemně hřeje,
pozdě na rozhodování a Ty ať už chceš - či ne!
Už brzy budeš moje, moje, moje, moje.

Jsi,
Ta kterou já chci,
Tvé srdce, tělo, lásku i duši.
Ty budeš jen má.