 16.06.2019 2 759(8) |
i wonder if the cat we left on the side of the road in the shade because i was too scared to kill it is still in pain. i wonder if her fur is now cold, if it is still as soft as it was when i pet it so that she wouldn't be so alone, dying, in a ditch by the road, struck by some careless person in a car, driving to something or other important in their big, noisy life, extinguishing an existence of quiet poise, tiny paws and soft fur as a meaningless casualty. i wonder what her name was, whether she liked people, i wonder what cats think about when they die. i wonder if i should've killed her, if it would have been kinder.
21.06.2019 - 10:48jo_: ovšem tenhle příběh má možná šťastný konec, prý se kočička zvedla a odkulhala do něčí zahrady, tak třeba. veterinář po telefonu říkal, že jestli s enezvedne, nemá to cenu, a ono to tak vypadalo, ale jestli se zvedla, tak třeba přežije.
20.06.2019 - 14:23doprčic... přesně moje včerejší ráno... měla jsem velmi podobné myšlenky, když jsem na silnici míjela přejetou kočku... udělala jsem tu chybu (navzdory svým zásadám, protože se znám), že jsem se jí podívala do očí.. ty mrtvé a prázdné oči mám pořád před sebou... a velkou lítost a smutek v sobě z bezohlednosti lidí vůči sobě i všemu kolem...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
mourning : trvalý odkaz
Následující deník autora : prujezdova
Předchozí deník autora : uh
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» autoři online
štiler» narozeniny
Páárkchen... [16], mononoke [16], daissy [16], Hledající [16], candy [12], geek [11], Barboratincl [11], Nial [9], Kain257 [8]» řekli o sobě
shane řekl o Severka :Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX
