17.09.2017 3 834(3) |
snad jsou ty otisky prstů
navždycky vypálený do tvý kůže
moje
..
až ti bude padesát,
budeš svým dětem vykládat
o svým mládí?
jak jsme za půl roku zestárli
o pět let
jak jsme za pár hodin přišli
o sedm tisíc
jak nám budoucnost klepala na dveře
a my ji nechali čekat
dokud neodešla
jak jsme mohli mít lásku a štěstí a život
a my jsme ohrnuli nos
a radši si jím nechali projít další lajnu
protože lajny se tě neptaj
a život se tě neptá
"jak je?"
jo,
fajn.
až ti bude padesát,
a tvoje děti se zeptají jak bylo kdysi,
budeš jim vyprávět?
jak moje nejlepší kámoška začala brát kokain
a my jí záviděli
jak jsem brečela už poněkolikáté ten večer
a ty ses mi smál?
..
řekneš jim o mně?
navždycky vypálený do tvý kůže
moje
..
až ti bude padesát,
budeš svým dětem vykládat
o svým mládí?
jak jsme za půl roku zestárli
o pět let
jak jsme za pár hodin přišli
o sedm tisíc
jak nám budoucnost klepala na dveře
a my ji nechali čekat
dokud neodešla
jak jsme mohli mít lásku a štěstí a život
a my jsme ohrnuli nos
a radši si jím nechali projít další lajnu
protože lajny se tě neptaj
a život se tě neptá
"jak je?"
jo,
fajn.
až ti bude padesát,
a tvoje děti se zeptají jak bylo kdysi,
budeš jim vyprávět?
jak moje nejlepší kámoška začala brát kokain
a my jí záviděli
jak jsem brečela už poněkolikáté ten večer
a ty ses mi smál?
..
řekneš jim o mně?
17.09.2017 - 23:30
meskalinaprach: přečetla sem si to po sobě zhulená a rozbrečelo mě to. asi dobře já? :dd
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
povídej : trvalý odkaz
Následující deník autora : sucho
Předchozí deník autora : je ráno.