http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=41527-v-pozadi-destive-noci Čtvrtá část (možná) pokračujícího příběhu o dívce ztracené v tomto velkém světě i ve svém vlastním životě. cs Tue, 13 Oct 2020 13:01:53 GMT http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=41527-v-pozadi-destive-noci#219216 Tue, 13 Oct 2020 13:01:53 GMT Daisy Moore: O.K.! Taky si někdy trochu vymýšlím a život občas plyne jinak, než bych si přál. Tvůj příběh je velmi sugestivní, byť z těch tvých reakcí na komentíky si domýšlím jiný...Možná to tak i je, možná je něco jinak. Kdo ví? Tak ať se daří už jen dobře! Děti jsou velká inspirace a učí nás pravdě o životě... P.S. Taky moc nemusím alkohol a to jsme na montáži slavívali dost často. Teď jsem občas vypil tak tři pivka (10) ve sportbaru, když jsem tam šel na fotbal. A teď v týdnu jsme trochu slavili, rok vnučky a dvoje jmeniny. Připil jsem šampaňským, my chlapi jsme měli pár vodek a cucal jsem bílé vínko. Ale jinak jsem čajovej! :-) http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=41527-v-pozadi-destive-noci#219214 Tue, 13 Oct 2020 11:37:42 GMT shane: Možná ano, možná ne. Uvidíme, kam příběh povede. Každopádně je děj vymyšlený. Postava i pocity. (Částečně) Každý se občas cítí ztracený, ale já znám svou cestu a svůj život žiji naplněný láskou, vděčností a pár lidmi, co za to stojí. Samozřejmě, byl pro mě první rok s dcerou těžký. Měly jsme problémy a komplikace...nebylo to úplně to růžové mateřství, to nejlepší období života... Bylo to náročné, ale spolu jsme to zvládly. Vzájemně se toho naučily a teď (už rok) se máme jenom krásně. Na občasné malé zadrhnutí. PS: A paradoxně...v reálném životě ani nepiji. Alkohol mi nikdy nic moc neříkal :) http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=41527-v-pozadi-destive-noci#219210 Tue, 13 Oct 2020 07:32:31 GMT Daisy Moore: Bude happy end? Nu, když jsem četl tvou odpověď človíčkovi, zadoufal jsem, že část toho je autorská licence a ty jako matka se neutápíš ve vině ani ve víně.. () http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=41527-v-pozadi-destive-noci#219209 Tue, 13 Oct 2020 06:29:48 GMT shane: Souhlasím, každý má svůj život ve svých vlastních rukách. Ať už o tom ví nebo ne. Ať už s tím, umí pracovat, či ne. Uvidíme, zda se hlavní hrdince příběhu podaří nakonec děj i žánr příběhu změnit. :) http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=41527-v-pozadi-destive-noci#219208 Tue, 13 Oct 2020 06:22:52 GMT Smutné je, jak v téhle době lehce zbloudíš sama v sobě. Na dně sklenky pravda není, nenajdeš v ní zapomnění... Když se do ní podíváme, špatný pocit z toho máme. Noční můry přijdou k nám, tam uvnitř je každý sám... Sugestivně smutný příběh, jaký se v mnoha variacích opakuje i u těch druhých. Sami přicházíme na tento svět, jen my sami vpravdě žijeme každý jen sám za sebe tenhle život, to divadelní představení, jehož jsme sami autoři, režiséři, kulisáci i hlavní osoby! I když se občas zdá, že jsme jen hříčkou v rukou někoho jiného, svůj scénář si píšeme každý sám a třebaže nám do toho občas mluví i ti druzí, my jsme ti, kteří tomu dají konečnou podobu a svůj život si musí každý odžít sám ve svém mikrosvětě, který je ovšem multidimenzionální a často se protíná s mikrosvěty jiných v dimenzích lásky, lhostejnosti či nenávisti... (. .) http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=41527-v-pozadi-destive-noci#219207 Tue, 13 Oct 2020 06:19:50 GMT slavek: Opravdu? Přečtu si. Takové myšlenky má asi spousta lidí. Ale jen málo kdo přijde na to, jak to vlastně udělat. Ano, bohužel je to tak. Lidé se postupně uzavírají do svých osobních bublin a svět kolem nevidí ani neslyší. Nebo se tak alespoň tváří. Já děkuji :) http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=41527-v-pozadi-destive-noci#219205 Tue, 13 Oct 2020 04:54:23 GMT Upravit děj, změnit žánr, ale nejde to. Psal jsem to v anotaci jednoho dílka na začátku října. Snaha napsat něco lehčího, optimistického - ale ne a ne. Mám přesně stejný pocit, že ty příběhy/básně má v rukou kdosi jiný. Jinak úžasně popsané dojmy, pocity. A myslím, že nezájem o odpověď na dotaz "jak se máte", se dá zobecnit na všechno. Bez zájmu se míjíme a skutečná snaha někoho vyslechnout a dokonce pochopit je neskutečně vzácná. Díky.