<?xml version="1.0" encoding="utf-8"?>
<rss version="2.0">
	<channel>
		<title>little.dream : Vina</title>
		<link>http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=34037-vina</link>
		<description>Jen část z celku
Vím, že to víš</description>
		<language>cs</language>
		<lastBuildDate>Tue, 20 Mar 2018 16:08:51 GMT</lastBuildDate>
		<item>
			<title>Komentář od: SSS</title>
			<link>http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=34037-vina#201404</link>
			<pubDate>Tue, 20 Mar 2018 16:08:51 GMT</pubDate>
			<description>Četl jsem to do: Bůh... Kdo nazývá Boha parchantem umírá v bolestech a především - nemiluje. Hodně štěstí.</description>
		</item>
		<item>
			<title>Komentář od: Orionka</title>
			<link>http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=34037-vina#185147</link>
			<pubDate>Fri, 10 Jun 2016 14:58:54 GMT</pubDate>
			<description>Je to velmi dobře napsáno, umíš vtáhnout a udržet pozornost, což u víceméně popisného textu, kde téměř chybí akce i dialogy, není nic snadného. Četlo se mi to opravdu dobře a je tam řada zajímavých myšlenek. 
Mám dva postřehy. Jednak mi to připomnělo Muzeum nevinnosti Orhana Pamuka, to je vlastně kronika posedlosti jednoho muže mladou ženou, také psaná v ich  formě. I u něj mě fascinovalo, jak lehce člověk čte stránky, kde se neděje vlastně nic, je to jen jeho vnitřní monolog o lásce, pořád dokola a přece pokaždé trochu jinak a poutavě.
A druhá věc, je zvláštní, jak se do díla přetaví pohlaví autora. Všimla jsem si toho na psancích už víckrát a tady mě to praštilo hned. Tvůj nick neznám a pohlaví z něj poznat není, ale přesto mi hned po pár slovech bylo zřejmé, že to píše žena, a mužská koncovka na druhém řádku mě zarazila. Nevím proč a neumím pojmenovat, čím je tvoje psaní ženské, ale prostě ho tak vnímám.</description>
		</item>
	</channel>
</rss>
