<?xml version="1.0" encoding="utf-8"?>
<rss version="2.0">
	<channel>
		<title>Lucianecka : „Máte někdo návod?“</title>
		<link>http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=3372-mate-nekdo-navod</link>
		<description>nevyznám se v sobě........</description>
		<language>cs</language>
		<lastBuildDate>Sat, 22 Nov 2008 15:07:18 GMT</lastBuildDate>
		<item>
			<title>Komentář od: mr Scraper</title>
			<link>http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=3372-mate-nekdo-navod#25604</link>
			<pubDate>Sat, 22 Nov 2008 15:07:18 GMT</pubDate>
			<description>popis pocitu.. nebo zmatenosti.. a ne uvaha. tak mi to přijde</description>
		</item>
		<item>
			<title>Komentář od: Miro Sparkus</title>
			<link>http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=3372-mate-nekdo-navod#15266</link>
			<pubDate>Wed, 30 Apr 2008 19:58:48 GMT</pubDate>
			<description>City jsou jako droga, ty pohltí mozek a ten dělá věci, aniž by věděl proč, cítí věci a netuší proč tomu tak je... Je normální, že člověk se v sobě chvíli ztrácí, někdy i déle... a že to bolí, to ví každý... jde o to, že si sama musíš říct, co vlastně chceš... Je to těžké, to nepopírám, ale je třeba racionálně vyřešit všechny pro a proti... Nevím přesně co tě trápí, takže se mi těžko něco zkouší radit... takže jen mohu říct, jak to dělám já... sednu si, pustím si hudbu a přemýšlím... probírám jeden cit za druhým a říkám si, jestli je adekvátní nebo ne... usoudím-li, že ne... bojuji s ním a popírám ho (racionálne), jde to těžko, ale člověk se prostě musí přemáhat... po několika dnech poznáš, že už se o to nesnažíš, že to jde samo... Člověk sám musí vědět, co je pro něj nejlepší, co chce, s kým to chce, proč to chce a co je schopen obětovat... musíš si udělat jasno v tom, co pro tebe který cit může znamenat... v přítomnosti, i do budoucna... pak se teprve zabývat tím, jestli je ten cit dobrý, nebo ne... jestli má šanci vydržet zimu, či jaro... 
Je to jen na tobě... udělej si pořádek ve svém životě, udělej si jasno v tom, co chceš a potřebuješ a tím se řiď... člověk musí mít určité mantinely ve svém životě a pokud se drží, je to víceméně v klidu, ale začne-li se mlátit od jednoho mantinelu k druhému, či ho dokonce překročí... vzniká právě to známé... zaslepení, ztracená... to je odpověď na tvé čím?... Prostě nicotou a nevědomostí, váhavostí a nejistotou... ničím jiným... 
Nemusíš vůbec brát moje řádky v potaz, pokud s nimi nesouhlasíš, ale tohle dílo si o koment prostě říká... zatím ahoj a hodně zdaru...</description>
		</item>
	</channel>
</rss>
