<?xml version="1.0" encoding="utf-8"?>
<rss version="2.0">
	<channel>
		<title>Máta : Úsvit</title>
		<link>http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=28752-usvit</link>
		<description>Jedno zapomenuté nepříliš veselé výročí. Kdo vzpomene? Kdo se zastaví? Dnes je tomu právě 150 let... Jeden důstojník, jedno osudné ráno, dvěstě slov. Ze souboru Indiánské miniatury.</description>
		<language>cs</language>
		<lastBuildDate>Tue, 09 Dec 2014 10:41:55 GMT</lastBuildDate>
		<item>
			<title>Komentář od: Máta</title>
			<link>http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=28752-usvit#150051</link>
			<pubDate>Tue, 09 Dec 2014 10:41:55 GMT</pubDate>
			<description>Ailin: Díky ti! Jsem ráda, že to tak vnímáš, že je to očistné nejen pro mě. :-)</description>
		</item>
		<item>
			<title>Komentář od: Ailin</title>
			<link>http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=28752-usvit#150031</link>
			<pubDate>Tue, 09 Dec 2014 07:12:47 GMT</pubDate>
			<description>Obdivuju Tě, jak krátce a decentně, a přitom velice do hloubky, dokážeš popsat něco tak hrozného. Způsob, jakým to píšeš, je úplně očistný... léčení na hluboké úrovni. Děkuju Ti :-)</description>
		</item>
		<item>
			<title>Komentář od: Máta</title>
			<link>http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=28752-usvit#149438</link>
			<pubDate>Thu, 04 Dec 2014 09:10:41 GMT</pubDate>
			<description>Amelie M.: Moc děkuji :-)</description>
		</item>
		<item>
			<title>Komentář od: Amelie M.</title>
			<link>http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=28752-usvit#149424</link>
			<pubDate>Thu, 04 Dec 2014 06:00:23 GMT</pubDate>
			<description>brr.. tve psani funguje.. :-) k tematu se vyjadrovat dnes moc nechci.. dnes zaviram pred zlem oci</description>
		</item>
		<item>
			<title>Komentář od: Máta</title>
			<link>http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=28752-usvit#148840</link>
			<pubDate>Sat, 29 Nov 2014 13:59:32 GMT</pubDate>
			<description>Orionka: Děkuji. Ano, máš naprostou pravdu. Nejsmutnější mi na tom přijde, že nejen v případě Indiánů, ale i v tom průmyslovém Německém vraždění si to přímí účastníci ospravedlňují tím, že vlastně likvidovali odpad, co se týče Indiánů, tak zvířata. 

Přímo při tomto masakru zemřelo kolem 300 indiánů, nutno ale podotknout, že v táboře, který čítal na 600 lidí bylo pouze 60 mužů, bojovníků a starců, zbytek byl na zimním lovu bizonů, cca 50 mil odtud, takže obyvateli byly z hlavně ženy a děti. Indiáni se nebránili, vyvěsili bílou a americkou vlajku, a šlo o zimní tábor Šajenů a Arapahů, kteří měli zaručenou vládní ochranu a jejich náčelníci se ze všech sil snažili udržet mír s bělochy. Zhruba polovině lidí se podařilo prchnout, hlavně díky tomu, že většina vojáků byla opilá a neukázněná. Oběti byly poté zohaveny. Tento masakr bohužel nebyl ojedinělý, i když se považuje za jeden z nejhorších (zdokumentovaných). :-(</description>
		</item>
		<item>
			<title>Komentář od: Orionka</title>
			<link>http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=28752-usvit#148839</link>
			<pubDate>Sat, 29 Nov 2014 13:39:23 GMT</pubDate>
			<description>Opravdu hezky napsáno. Tento problém se opakuje celé lidské dějiny, některé jemnější doby a kultury ho prožívají více, jiné nad ním mávnou rukou. Málokdo má odvahu stát se mučedníkem, pud sebezáchovy většinou funguje spolehlivě. Psychické následky jsou ovšem jiná věc... právě ty byly jedním z důvodů, proč Němci za války zprůmyslnili vraždění... Kolik mrtvých bylo v tomhle masakru?</description>
		</item>
		<item>
			<title>Komentář od: Máta</title>
			<link>http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=28752-usvit#148829</link>
			<pubDate>Sat, 29 Nov 2014 12:34:36 GMT</pubDate>
			<description>vanovaso: Ano, pradoxy a dilemata lidské společnosti, neustále se opakují a opakovat budou. Musím a moje smrt nic neřeší, nic nezachrání. Mučednictví velmi často není přijatelnou volbou, ale jak s tím dál žít?
Díky ti!</description>
		</item>
		<item>
			<title>Komentář od: vanovaso</title>
			<link>http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=28752-usvit#148820</link>
			<pubDate>Sat, 29 Nov 2014 10:34:05 GMT</pubDate>
			<description>Běhal mi mráz po těle, ale někdy opravdu nemáme volbu, budu hrdina , když se nechám zabít já? , a pro koho? smutné je , že za to rozhodnutí k takovému činu nenesu zodpovědnost já a tudíž ho nemohu ovlivnit, ale i v dnešním světě se dějí paralelní příběhy... hezky jsi to napsala</description>
		</item>
	</channel>
</rss>
