http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=26280-opustenost-hnizd vypadlo to a je mi líp cs Fri, 26 Dec 2014 23:18:16 GMT http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=26280-opustenost-hnizd#151898 Fri, 26 Dec 2014 23:18:16 GMT taron: taron: Je všude tolik krásy kol a přec tak marná zdá se, když srdce trápí světobol a člověk sám tak zase cítí se v středech lidských stád, kde všichni v páru chodí, i on by miloval tak rád a samota mu škodí! Však najdi chloupek na dlani, co holou býti zdá se, raduj se z krásy svítání, když v mysli noc je zase... :-((( ******************* A přece srdce roztává a úsměv smutky hasí, ovoce sladké dozrává, jsi šťasten z vší té krásy! :-))) http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=26280-opustenost-hnizd#142672 Mon, 20 Oct 2014 08:09:00 GMT vanovaso: Ano. Děkuji. http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=26280-opustenost-hnizd#142615 Sun, 19 Oct 2014 16:50:54 GMT tak asi v té době , kdy tahle báseň vznikla jsem prožívala naprosto stejné pocity jako v tvé básni, jako by byla moje, možná proto, že jsem měla co dělat sama se sebou jsem si jí tehdy nevšimla, je nádherná, a vyjadřuje přesně nitro člověka, kterému je úplně jedno, že vykvétá jaro, protože není nic, co by mu nahradilo ,co ztratil , co mu schází, ... http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=26280-opustenost-hnizd#139081 Tue, 23 Sep 2014 15:45:47 GMT Zamila: No, depka ji napsala, jak jinak, díky. http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=26280-opustenost-hnizd#139079 Tue, 23 Sep 2014 15:45:00 GMT Přesně o tom jsem psala nedávno ve své básni "Trojlístek motýlů usedl na stráni" ... O tom, že příroda nerozdává ze svého kouzla jen pro dva. A ačkoliv se těžko samotnému kráčí v jarním dni, stejně se nakonec prostě musí usmívat ... Příroda nám vždycky dokáže podat pomocnou ruku, asi cítí náš smutek a nepochopení ... http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=26280-opustenost-hnizd#139077 Tue, 23 Sep 2014 15:41:17 GMT Ta je pěkná a pravdivá, jak jen tohle znám ... http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=26280-opustenost-hnizd#131880 Mon, 28 Apr 2014 14:23:44 GMT puero: dokonalý popis a rozbor http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=26280-opustenost-hnizd#131875 Mon, 28 Apr 2014 09:41:49 GMT zdařilá a velmi sugestivní báseň http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=26280-opustenost-hnizd#131849 Sun, 27 Apr 2014 20:16:49 GMT všichni jaro opěvují, ale ne vždy je důvod, tak proč se nevypsat ze svých pocitů http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=26280-opustenost-hnizd#131808 Sat, 26 Apr 2014 14:40:46 GMT Vladan: ŽblaBuňka: některé nakonec vykvetou a některé uschnou... děkuji...nevím, co dám světu, hm...popřemýšlím nad tím :) http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=26280-opustenost-hnizd#131790 Fri, 25 Apr 2014 20:18:41 GMT A přece ty stromy vykvetou a přinesou plody. Staré a zčernalé větve opadnou a nahradí je nové a zdravé. Zrození, láska, smrt. Věčný koloběh života. Boží záměr? http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=26280-opustenost-hnizd#131786 Fri, 25 Apr 2014 17:32:17 GMT Nerad lkám nad rozlitým mlékem, příkladem budiž Božena Němcová, její život rozhodně nebyla procházka růžovým sadem a přesto dokázala dát světu „Babičku“ http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=26280-opustenost-hnizd#131778 Fri, 25 Apr 2014 15:51:31 GMT puero: Ano, nejsi daleko od pravdy, měli bysme se všichni radovat z jara, ale ne vždy je vše ku radosti...a to vnáší do srdcí bolest a smutek jinak s názvem jsem to asi nevystihla...hm...opustěnost hnízd...prostě prázdnota, ale s generaecemi to nemělo až takovou souvislost. děkuji za sáhodlouhý koment :) http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=26280-opustenost-hnizd#131764 Fri, 25 Apr 2014 13:21:22 GMT Je dobře, že bylo napsáno něco takového. Je to doslova mantra, terapie pro lidi, kteří v pohledu na rašící život a radost jara cítí ty nejkrušnější chvilky spojené s pocitem, že jim něco uniká, že o něco přicházejí, nikoliv vlastní vinou, nebo že namají podíl na čemsi ostatním tak snadno přístupném. Pro lidi, co se nesnesou dívat na milence v parku, kteří se ušklíbají, nebo mají slzy na krajíčku, když na nádraží zahlédnou matně líbající se dvojici. Ba co hůř! Nemusí být očitými svědky projevů lásky, přátelství a náklonosti, stačí ta vůně ve vzduchu! Ta rozkvetlá řepka, ty jabloně a třešně, jak se rozpučí, stačí slyšet bzučet včely, padat déšť a zahlédnou v kalužích ztracené vzpomínky na zamilovaná jara. Uvědomí si vlastní osamocenost. Osamocenost dokonce v obklopení známých a přátel, která tkví v tom, že všichni ti známí a přátelé nedokážou saturovat tu náhlou potřebu romantické první zamilovanosti. Je to básnička léčící frustraci z jarních romantických potřeb. Pěkné. Léčebné. Byť smutné. A to předpokládám, že základní myšlenkou a pohnutkou je osamělost úplně jiného druhu. Rodinného druhu. Odluka generací.