http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=21968-veda-a-paveda-zelene-rostliny Ve škole se učí, že kyslík, který na Zemi v současnosti máme, vznikl díky fotosyntéze zelených rostlin. Říká se, že deštné pralesy jsou „plíce Země“. cs Wed, 31 Jul 2013 12:53:21 GMT http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=21968-veda-a-paveda-zelene-rostliny#117119 Wed, 31 Jul 2013 12:53:21 GMT ewon: ad moje tvrzení - ano, zhruba řečeno. Jen dvě poznámky: Nevylučuji, že i dnes se někde uhlík v kmenech stromů popřípadě jako rašeliník v rašeliništích "konzervuje" - ovšem pro celkovou kalkulaci v zanedbatelné míře. A druhak ve vztahu k historii, domnívám se, že existence uhlí nedokáže vysvětlit množství kyslíku v atmosféře. Hledám jiný mechanizmus, který by to vysvětlil. http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=21968-veda-a-paveda-zelene-rostliny#117101 Wed, 31 Jul 2013 11:03:16 GMT Vladan: Každej na to jdem jinak, no. :) To moje je nejspíš špatně (protože fotosyntéza neběží podle jednoduchý rovnice, protože na koncetraci CO2 má vliv víc věcí), ale zjednodušeně to vysvětluje vývoj koncentrací. Ty podle všeho tvrdíš, že teď v příkladu s rostlinou je bilance O2 v rovnováze. Dřív asi nebyla, protože se vytvářelo uhlí. http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=21968-veda-a-paveda-zelene-rostliny#117026 Tue, 30 Jul 2013 17:24:07 GMT ewon: Podobné experimenty se opravdu provádějí. Tedy spíš s cílem zjistit, jak porostou rostliny při vyšších koncentracích CO2 Já myslím, že se nemůžeme domluvit, protože jeden z nás mluví o koze a druhý o voze. Já mluvím o jedné (i když každé) rostlině a tvrdím, že její kyslíková bilance je nula (pokud nějak "nezakonzervujeme" biomasu), ty hovoříš o koncentracích plynů v atmosféře. Zatímco já (ve svém tvrzení o nulové bilanci) mohu zanedbat další efekty a delší čas, ty nikoliv. Zakozervování biomasy: jasné je uhlí. S otazníkem je ropa a zemní plyn (viz má druhá úvaha). Ale pozor, co zakozervování C bez produkce O2??, tedy bez fotosyntézy. Předpokládá se, že část (ne-li všechna) naleziště vápence vznikla z usazenin skořápek a ulit mořských potvor (škeblí...) - a ty odebraly C na stavbu skořápek (uhličitan vápenatý) z vody, kam se rozpustil vzdušný CO2. A co se historie týče, je otázka, jestli tu nebylo období, kdy "něco" produkovalo kyslík nějakou jinou reakcí viz. http://www.osel.cz/index.php?obsah=6&clanek=4950 A nakonec mě napadá, nevím, jak to hodně ovlivní výsledek, ale můžeš se dočíst, že v současnosti rozmrzá permafrost a uvolňuje se obrovské množství metanu - z toho plyne, že rozklad biomasy ve věčně zmrzlé půdě probíhá jinak - uhlík uniká ne v CO2, ale jako metan. To všechno můžu já hodit za hlavu, ty v rovnicích ne. http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=21968-veda-a-paveda-zelene-rostliny#117018 Tue, 30 Jul 2013 15:04:18 GMT Vladan: Ten můj experiment je dost nepochopitelný. Myslel jsem, že je nereálně proveditelný. "Možná ještě přínosnější by bylo měřit, jak rychle se rostlina rozloží. Z mejch úvah zkrátka vyplývá, že i když se bude rozkládat, přiběhne tam něco zelenýho, co uhlík zase zabuduje. " Když se to bude rozkládat myslím tím, že zase vnikne CO2 do atmosféry. Přiběhne tam něco zelenýho => C zase zůstane vázán na zemi. Co je "moje logika" je ta rovnice. Fotosyntéza není nikde napsaná jednoduše. A rozhodně nikde není zmíněné k1 a k2. Na čem shodnem je, že systém je v rovnováze. Otázkou je, jestli byl v rovnováze dřív? A jestli nebyl, tak proč? protože podle rovnice nebyl. Podle tebe byl? http://en.wikipedia.org/wiki/File:Carbon_cycle.jpg Jinak tady máme trošku konkrétnější pohled. Asi nám neřekne, víc než víme: opět, je to v rovnováze. Když zapomenu na rovnice tvrdím tedy, že uhlík, co je jako biomasa 1550.10^12 kg (billion tons) rezervoár je tedy mnohem míň než první odhad (a všechen kyslík nevysvětluje). Se vším uhlíkem se dostaneme cca na 10^15 kg, což stále nestačí na 10^17 kg. Tj. zde nejde vysvětlit všechen kyslík v atmosféře. Na druhou stranu je podezření, že fosilní uhlík (uhlí) tam díky fotosyntéze je. Takže podle těchhle dat to vysvětlit nejde http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=21968-veda-a-paveda-zelene-rostliny#116986 Mon, 29 Jul 2013 11:04:46 GMT "Můj argument vychází z logiky," - jaké logiky? Pokud "to, co vznikne, se spotřebuje" nutně musí být množství fotosyntézou rozloženého CO2 a různými oxidačními procesy vzniklého CO2 v rovnováze. Netuším, proč by tomu tak nemělo být, ani jak bys vysvětlil "zemní uhlík - viz otázky minule. "přiběhne tam něco zelenýho, co uhlík zase zabuduje. " - nechci se hádat, ale domnívám se, že rostliny přijímají uhlík výhradně ze vzduchu, ne kořeny. Nicméně, i kdyby rostliny přijaly (zabudovaly) uhlík ze země, co by se změnilo? Ten uhlík v zemi je ve formě tuhy nebo diamantu? Pokud ne a je ve formě Složité látky, tak vzhledem pro bilanci fotosyntézy je nezajímavý. Prostě a jednoduše, elementární logikou lze dospět k tomu, že celková bilance v produkci kyslíku = nula. Oxidačních procesů je jistě více, ale zřejmě nevýznamných. Takže pokud chceme vysvětlit, jak zelené rostliny "vyrobily" kyslík, musíme vysvětlit, kam se uložil uhlík. http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=21968-veda-a-paveda-zelene-rostliny#116984 Mon, 29 Jul 2013 10:07:04 GMT Jak může "efektivitu procesu" ovlivnit aktuální koncentrace plynu v ovzduší? Proč by měla být jedním směrem reakce efektivnější? Co předpokládám: 1) diferenciální rovnice popisující fotosyntézu je správně. 2) nyní se zhruba nacházíme ve stavu dynamické rovnováhy. Co vznikne, to se i spotřebuje. 3) pro plyny je zjištění koncentrace vcelku jisté, kdežto C- je problém. Nepromejšlel jsem to detailně, ale myslím spíš to, že je na zemi- tj. není ve vzduchu ve formě CO2. Zjistit koncentraci uhlíku je docela potíž- takže může v rovnici dost haprovat. Ale řekněme, že je detail. Proč je reakce jedním směrem efektivnější? (možná by se mělo říct rychlejší v jednom směru) Představme, jak by to bylo obráceně? (logika fungování rovnice zůstává stejná, jen k1 větší než k2. Tím by CO2 mělo mít navrch nad O2 v atmsoféře a uhlík by se nevyskytoval "na zemi". Prakticky by to mohlo nastat požárem. Můj argument vychází z logiky, nejspíš užitečnější by bylo, kdyby vyšel z experimentu. Ten bych si představoval asi tahle: skleník, uzavřený vůči vznějším vlivům (i výměně látek). Vyšší koncentrace CO2, půda a semínka (plus něco, co jí žere). Stane se časem, že CO2 ubude a uhlík bude někde v půdě? (je to nejspíš nereálné). Možná ještě přínosnější by bylo měřit, jak rychle se rostlina rozloží. Z mejch úvah zkrátka vyplývá, že i když se bude rozkládat, přiběhne tam něco zelenýho, co uhlík zase zabuduje. Jak vidmo, je tu spousta nejasností. Nicméně mi stále připadá, že to, co nás učili ve škole, že fotosyntéza za to může, je pravda. Jaký jiný proces produkuje kyslík? Co je vša k pro mě větší záhada je co odstraňuje kyslík z atmosféry? Dýchání je (nejspíš) zlomek, tlení je taky pomalé. Nejspíš jde o všemožné oxidace všeho možného (nejen uhlíku). Nicméně oheň jako takový není globálně tak efektivní... (stejně je zvláštní, že píšu tolik o věcech kterým nerozumím. Novinkou pro mě byla třeba i hmotnost atmosféry, i když by mi mohla být poměrně blízká. Hmotnost biosféry je pro mě taky novinka... ) http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=21968-veda-a-paveda-zelene-rostliny#116971 Sun, 28 Jul 2013 23:41:50 GMT ewon: Připadá mi, že každý mluvíme o něčem jiném. Jak může "efektivitu procesu" ovlivnit aktuální koncentrace plynu v ovzduší? Proč by měla být jedním směrem reakce efektivnější? Celý problém je v tom tvém "uhlíku pod zem". Tedy ještě jednou. Probíhá fotosyntéza, která (v sumárním pohledu) z jednoho C02 udělá O2 a uhlík zabuduje do složitější (energeticky náročnější) organické látky. Podstatné je to, že výsledný produkt má vyšší energii než složky na počátku (CO2 a H2O) - na tom je založena existence života na Zemi. Právě tuto energii (vlastně zachycenou sluneční energii) využívají k životu všechny organismy od bakterií po býložravce a druhotně i masožravce. To využívají k životu je míněno tak, že rozloží ony energeticky složitější látku na původní složky (zjednodušeně řečeno), tedy C převede zpět na CO2 a z uvolněné energie "žijí". Tento cyklus je prakticky uzavřený - veškerá vyprodukovaná biomasa je "sežrána" (rozložena). Pokud by tomu tak nebylo, musela by se ta biomasa někde hromadit (což se děje při zuhelnatění).Pokud se veškerá biomasa rozloží, musí vzniknout přesně tolik CO2, kolik ho bylo na začátku. "Uhlík do země". Pokud tím nebudeme myslet uhlík, který vzniká rozložením podzemních částí rostlin (než se bezezbytku rozloží kořeny stromu, trvá to nejspíš desítky let), ale uhlík, který pod zem "nacpala" fotosyntéza "jen tak", narazíme na otázky: Jak a proč by se to dělo? Rostlina "bojuje" o život - ta která pro sebe vyprodukuje dost růstových a zásobních látek má sílu vykvést a odplodit, vyroste silnější a konkurenceschopnější. Pokud by nějaká cpala uhlík bez využití k růstu pod zem, sama by se omezovala! V konkurenci s ostatními by prohrála. Ale nechť! Ovšem v jaké formě by ten uhlík pod zem ukládala? Pokud jako energeticky složitější látky, tak by ti to nepomohlo - i ty by byly rozloženy půdními bakteriemi zpět na výchozí (z něčeho ty bakterie žít musí), takže by musela ukládat uhlík v elementární formě - to by ovšem kolem stromů vznikala ložiska tuhy nebo diamantů? Nepozorováno! http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=21968-veda-a-paveda-zelene-rostliny#116927 Sun, 28 Jul 2013 09:59:03 GMT Vladan: otázka, kde se ten kyslík vzal? Tentokrát jsem se na to podíval opravdu jen hmotnostně (což je teoreticky poměrně snadný, ale těžko se zjišťujou potřebný detaily). Otázka je poměr biomasy a vzdušeného kyslíku. Jednodušší je kyslík: yslík 20 procent- objemový podíl kyslíku 5 . 10^18 kg- http://en.wikipedia.org/wiki/Atmosphere_of_Earth (the atmosphere has a mass of about) (20*(16*2)+80*(14*2))/(20*(16*2))= m(atmosféry)/ m(O2) m(O2)=(20*(16*2)/20*(16*2)+80*(14*2)))*m=1/(1+7/4)=m*4/13 m(O2)=1,5*10^18 kg (hmotnost kyslíku v atmosféře) horší je biomasa: http://hypertextbook.com/facts/2001/AmandaMeyer.shtml hmotnost biosféry: 2,24 .10^17 kg. (kdyby to byl jenom uhlík) (tohle je pravděpodobně nejspornější údaj. Šlo by říct několik námitek- jestli je tam voda. Jestli se tam počítá i uhlí, ropa...) O2 m(O2)/m(C)=32/12 (spalovací poměr) kolik je potřeba m(O2)* na spálení hypotetické biosféry: m(O2)*=2,24 .10^17*32/12=5,97*10^17 kg máme tedy dvě čísla pro kyslík: 5,97*10^17 kg a 1,5*10^18 kg. Hrubě bych shrnul, že nelze vyloučit, že uhlík "spad na zem" a kyslík zůstal ve vzduchu. (díky čemu z hmotnosti neplyne) http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=21968-veda-a-paveda-zelene-rostliny#116926 Sun, 28 Jul 2013 09:52:44 GMT Vladan: k tý jedničce. Já se většinou nevyjadřuju úplně přesně. Ta rovnice je chápána jako vratná (což je velký zjednodušení) jedním směrem je to "fotosyntéza" druhým směrem "dýchání" (spíš asi mnohem víc procesů). jde ale o to, že jedním směrem je ta reakce mnohem efektivnější (nejspíš díky fotosyntéze), kdežto druhým jde pomalejš (to je předpoklad, aby vyšly ty koncentrace plynů). Nicméně výsledné koncentrace jsou v rovnováze. TO jaké jsou skutečné hodnoty konst. k1 a k2- je otázka... Mimochodem v původním tvaru je chyba. Má tam být x*=-y*=-z*. Vyjde pak k1/k2=x/(yz). Nevím, jestli to vede k rozporu s tím, co tvrdíš, nebo tvrdíme každej něco jinýho. (celá představa týdiferenciální rovnice je, že se začlo s hodně CO2, který to velký k2 v prehistorii tlačilo dolů. Z energetickýho pohledu to znamená, že fotosyntéza účinně transformuje sluneční energii a zbyde spousta na dýchání a ještě zbyde ve formě chemický energie- uhlí, např.- to je zase energetická doměnka) http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=21968-veda-a-paveda-zelene-rostliny#116908 Sat, 27 Jul 2013 20:35:04 GMT ewon: Dvě věci. 1. CO2-> C+ O2 platí, pokud nás bude zajímat jen výsledek fotosyntézy. Ovšem to "C" nejde do země! Produktem fotosyntézy jsou organické látky, do kterých se ten uhlík zabudovává. Jednak jde o rostlinná pletiva (rostlina roste) a jednak to jsou látky sloužící za výživu buněk (např. glukoza nebo škroby) - ty rostlina zpracovává při dýchání (což je látková výměna a platí obrácená rovnice C + O2 -> CO2, kde to C reprezentuje ty látky pro "výživu". Proto můžu tvrdit, že rostlina sice fotosyntezuje "hodně", ale proti fotosyntéze jde to dýchání. 2.O koncentracích jsem vůbec nemluvil. Koncentrace CO2 je zlomek koncentrace O2. Tedy důsledkem oné výše uvedené rovnice je opravdu "velká" změna CO2 (o tom se stále mluví) a nepatrná změna O2 (nikdo nekřičí, že se nám snižuje koncentrace O2 a my se za chvíli udusíme). Já jsem ovšem říkal něco jiného: Za života rostliny je bezesporu produkce O2 vyšší, ale pokud za "časový interval" vezmeme věk rostliny + pár let navíc (aby se tělo a kořeny rozložily), tak se nám prakticky vše "vynuluje" (a koncetrace se vrátí na původní hodnoty). http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=21968-veda-a-paveda-zelene-rostliny#116905 Sat, 27 Jul 2013 18:06:45 GMT část 1 tak uvažovaním jsem ztrávil asi dvě, nebo tři hodiny. Zejména odhalováním vlastních chyb a neporozumění textu. Zejména jsem užil toto: http://cs.wikipedia.org/wiki/Rychlostn%C3%AD_rovnice Předesílám, že nevím, jestli je moje argumentace pravdivá, je to jen nápad. Njedřív je nutné přijmout model probíhání chemických reakcí, který může v mnohém neplatit. Lépe řečeno zcela jistě neplatí. Za to je poměrně názorný, je velkým zjednodušením situace. Dále je třeba přijmout rovnováhu koncetrace látek účastnících se reakce. Mám-li být neblaze konkrétní, tak rovnice je tato: CO2 -> C+ O2 (představujeme si, že C jde na zem a zbytek jsou plyny v atmosféře, ale není to podstatné). označme nyní koncentraci CO2 =x, C =y a O2=z pak předpokládám, že soustava rovnic: x*=-k(1) yz (ztráta CO2) y*=k(2) x (produkce C) z*=k(3) x (produkce O2) (x* je časová derivace a k jsou rychlostní konstanty dané reakce) díky zákonu zachování hmotnosti platí x*=-y*-z*. Takže když rovnice sečteme vyjde: k(1)/(k(2)+k(3))=x/(yz) Koncentrace látek závisí na rychlostních konstantách probíhajících reakcí. Pokud je koncentrace CO2 mnohonásobně menší než O2, je tím i k(1) mnohem menší než (k(2)+k(3)). Jinými slovy to znamená, že strom rychle fotosyntetizuje a pomalu se rozkládá. Uhlík je spíš ve formě C, než ve formě CO2. Teď je otázka, jestli to co říkám je demagogie. :) http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=21968-veda-a-paveda-zelene-rostliny#112339 Mon, 27 May 2013 16:53:55 GMT pešu: Poměr mezi přijmutím kyslíku při dýchání a vyprodukovaným kyslíkem základní problém není. Z toho, co jsi napsal je s mým povídáním rozporu jen a pouze poslední myšlenka věty: "...v průběhu života rostlina vyprodukuje mnohem více kyslíku, než spotřebuje, nezávisle na poměru uhlíku." Pokud by opravdu rostlina produkovala kyslík, aniž by přitom zároveň zachycovala (a vázala) uhlík, pak bys měl pravdu. Jenže neznám jiný způsob produkce kyslíku (rostlinou) než fotosytézu (žádné následné reakce) a neznám žádný typ fotosyntézy, který by nepotřeboval oxid uhličitý. Pokud něco z toho někde objevíš - pak dám za pravdu tobě (a školským názorům). Pokud ne, platí, že na jednu molekulu CO2 se uvolní jedna molekula kyslíku O2. Zdánlivě to znamená, že z množství zachyceného uhlíku (v těle rostliny) se dá jednoznačně usuzovat na množství vyprodukovaného kyslíku, ale protože rostlina sama zase dýcháním mění O2 na CO2, tak jediné, co můžeme říct je to, že uhlík zachycený v těle rostliny vypovídá o kladné bilanci za života rostliny. Ale pokud veškerý tento uhlík (hořením nebo rozkladem mikroorganizmů) převedeme na CO2 - máme bilanci v produkci kyslík NULA. http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=21968-veda-a-paveda-zelene-rostliny#112318 Mon, 27 May 2013 15:15:51 GMT Myslím, že základním problémem je poměr mezi přijmutím kyslíku rostlinou při dýchání a vyprodukovaným kyslíkem při fotosyntéze. Tyto dva jevy nejsou v jedné rovině. Rostlina spotřebuje méně kyslíku, než vydá. Myslím, že bylo opomenuto i na temností fázi = tvorba složitých cukrů z CO2 (Zde se ukládá ulhík). Dále je nutno připomenout, že při dýchání přijímají rostli kyslík a vydávají CO2 PLUS H2O, která je způsobilá k dalšímu použití při fotosyntéze, tudíž značnou část kyslíku odebraného při dýchání vrací rostlina ve formě vody, která podléhá hydrolýze vody, při níž vznikají potřebné kationty vodíků a anionty hydroxidů nutné pro redukci dalších koenzymů, jež pomocí posunu elektronů uskutečňují samotný proces fotosyntézy. Zkrátka - v průběhu života rostlina vyprodukuje mnohem více kyslíku, než spotřebuje, nezávisle na poměru uhlíku. http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=21968-veda-a-paveda-zelene-rostliny#112176 Sat, 25 May 2013 22:26:32 GMT taron: Nevšiml jsem si, že by bible mluvila o evoluci :-) Bůh stvořil zemi, rostliny, zvířata a člověka ke svému obrazu. A bůh je dokonalý creator, ne? Nebo snad neuměl stvořit dokonalého člověka (vlka, kaštan...) hned napoprvé? Nebo se snad sám Bůh neustále evolučně vyvíjí a proto se podle něj vyvíjí i člověk? Anebo je evoluce božím dílem? Pak by stačilo, aby stvořil jednoduchou buňku! (A dal ji rozum) http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=21968-veda-a-paveda-zelene-rostliny#112175 Sat, 25 May 2013 22:21:22 GMT metaverz: No, nezabiju tě. Prostě proto, že ten tvůj vložený text je v podstatě "pravda". Částečná pravda. Za nejpodstatnější větu považuju tuto větu: "Takový strom vyprodukuje za vegetační období tolik kyslíku, kolik stačí pro 10 lidí na celý rok." Fakt, že tolik kyslíku vyprodokuje nerozporuju (ale nejsem nejsem schopen potvrdit). Ovšem chybí mu informace b) a c). b): Jaké množství toho vyprodukovaného kyslíku zase sám spotřebuje dýcháním. Tedy jaká je "čistá produkce". Ono by asi šlo odhadnout kolik dřeva přiroste stromu za rok, z toho odhadnout množství uhlíku a z toho množství kyslíku. Ovšem kolik sám spotřebuje na výživu svých buněk, to odhadnout nedokážu. Analogie se živočichy je samozřejmě zavádějící, ale uvědom si, za jak dlouho ty sníš potravu o hmotnosti, jakou sám vážíš (a tím udržuješ svoje buňky při životě)! A my se bavíme o ročním přírůstku hmoty stromu! c: strom zahyne,spadne a mikrorganismy a dřevokazné houby si "pochutnají" na dřevě zpětně přemění vázaný uhlík na CO2. To, že tam c) není napsáno, neznamená, že to neplatí!!! Proto polopravda. Jsem ochoten připustit, že malá část organické hmoty zůstane v půdě jako humus delší dobu (že to sežrání stromu - přeměnění C na CO2) trvá trochu déle. Pokud nevěříš slepě tomu, co tě ve škole učí, tak mi najdi v úvaze chybu. Já napsal, že tu fotosyntézu popisuju zjednodušeně, takže pokud to budeme brát sumárně, tak je jedno, který kyslík se uvolní a který zůstane vázán. (Existuje dokonce více rovnic popisujících fotosyntézu - více druhů fotosyntézy). Jo - a není to "moje teorie". http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=21968-veda-a-paveda-zelene-rostliny#112163 Sat, 25 May 2013 19:49:30 GMT metaverz: ano, přesně toto(zjednodušeně) učí mého syna ve třetí třídě :) no a ještě otázka na Vladana: Jak jsi přišel na to, že Boží stvoření není : "nikdy nekončící optimalizační proces"? Hm....:)) http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=21968-veda-a-paveda-zelene-rostliny#112162 Sat, 25 May 2013 19:14:32 GMT Vladan:píchnutí mi nevadí,od toho jsou debaty a todle je jak vidno dobrý téma :)...dobrá,jsem ochoten připustit,že nás můžou učit nepřesné hypotézy,nebo polopravdy.I když to zavání obrovskou konspirací,protože si neumím představit,jak by se všechny země na něčem takovém dohodli.Rozhodně jsem původně nemyslel jenškoly v ČR. Schválně jsem si přečetl i články jiné,aby jsem získal trochu větší přehled,ale názor jsem moc nezměnil. Jak jsi sám psal,pokud vznikne nějaká torie,hypotéza,tak je třeba ji ověřit tím správným způsobem.Tzn.různá měření,počítání atd.samozřejmě nezávisle ve více vědeckých ústavech na světě.Pokud dojdou ke stejným výsledkům,závěrům,tak předpokládám,že tu teorii nějakým způsobem schválí a uznají za pravdivou. A proto si myslím,že jsem schopen podat více ověřených vědeckých výzkumů,že fotosyntéza má bilanci kladnou,co kyslíku se týče.A proto i v globálním měřítku mají rostliny zásadní vliv na podílu kyslíku v atmosféře. Význam fotosyntézy [editovat] Fotosyntéza je z hlediska existence současného života pokládána za jeden z nejdůležitějších biochemických procesů (podle některých autorů přímo nejdůležitější[19]). Bez ní by biosféra v současné podobě nebyla zásobena organickými látkami nebo jen ve velmi omezené míře (chemoautotrofními bakteriemi). Organické látky vytvářené při fotosyntéze spotřebovávají heterotrofní organismy, mezi které patří i člověk, při své výživě.[20] Fototrofní organismy ročně zachytí asi 1071 kJ energie a její pomocí vyrobí asi 14×1011 t organické hmoty, uvolní 15×1011 t O2 a fixují 20×1011 t CO2 ze vzduchu a oceánů.[21] Na produktech fotosyntézy je závislý i dnešní průmysl, neboť uhlí, ropa a zemní plyn (tzv. fosilní paliva) jsou zbytky organismů, které žily v dávné minulosti a bez fotosyntézy by nevznikly.[20] Procesem s opačným průběhem než oxygenní fotosyntéza je buněčné dýchání (respirace), kdy se fotosyntézou a následnými procesy energie nahromaděná do chemických látek uvolňuje oxidací za spotřeby vzdušného kyslíku (O2) a přeměňuje se na adenosintrifosfát (ATP). Jako ATP je tato energie přímo dostupná pro další potřebné reakce v těle organismu.(http://cs.wikipedia.org/wiki/Fotosyntéza) Stromy produkují kyslík jako produkt fotosyntézy, ale také dýchají, to znamená, že část kyslíku zase spotřebovávají. V součtu platí, že rostliny, tedy i stromy, vyrábějí více kyslíku, než kolik sami spotřebují. Každý strom, který zasadíme, přidá svým růstem do ovzduší drahocenný kyslík, do svého kmene a listí naváže oxid uhličitý, nejvýznamnější skleníkový plyn. Tím se snižuje množství oxidů uhlíku ve vzduchu a předchází klimatickým změnám, které s přibývajícími tzv. skleníkovými plyny úzce souvisí. Jen malý příklad: Například jeden 25 metrů vysoký buk s korunou o průměru 14 metrů má prostor koruny 2.700 m3 a listovou plochu okolo 1.600 m2. Takový strom vyprodukuje za vegetační období tolik kyslíku, kolik stačí pro 10 lidí na celý rok. Je schopen pohltit jednu tunu prašného spadu za rok a při fotosyntéze zlikviduje stejné množství (stejný počet molekul) CO2 jako vyprodukuje kyslíku. V průměru ochladí prostředí až o 3° C, zvlhčí vzduch odparem vody v objemu až 400 litrů denně. A nebo: Odhaduje se, že stoletý listnatý strom produkuje za hodinu až 1,7 kg kyslíku, což je množství, které potřebuje k životu 10 lidí na dobu 24 hodin. Nebýt neustálého přísunu volného O2 do vzduchu fotosyntetickou činností zelených rostlin, za deseti – či statisíce let by z ovzduší zmizel (až na malé zbytky) reakcemi s látkami na povrchu Země. V globálním měřítku produkuje veškeré rostlinstvo souše 2,6.1011 tun O2 za den, fotosyntéza oceánů 0,6.1011 tun O2 za den. Ten se téměř všechen spotřebovává na oxidaci odumřelých organismů a pouze 1,55.109 tun O2 za rok zůstává pro zachování živé hmoty. Člověk spotřebovává kyslík především na spalování fosilních paliv. Ještě se taky musím zmínit,že při fotosyntéze se CO2 neštěpí,respektiva kyslík,který je uvolnován do atmosféry pochází z H2O,tedy z vody,která je nezbytná,aby při fotosyntéze kyslík vznikal.Pokud voda není přítomna,tak při fotosyntéze nevzniká ani kyslík. Tak aby jsem to shrnul:ano věřím tomu co mě učili ve škole,ale ne slepě a ne všemu. Ale jestli tady upozorňuješ na demagogii a polopravdy,tak ty máš Ty ve svém článku. Určitě to není nic osobního a jak jsem koukal na Tvé jiné články,tak si myslím,že máme i rádi stejnou literaturu a určitě spoustu teorií na kterých se s Tebou shodnu. Promin,ale musel jsem to napsat. http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=21968-veda-a-paveda-zelene-rostliny#111874 Wed, 22 May 2013 18:43:03 GMT taron: Budeš se divit, ale ano. Náhoda (jak říkáš evoluci) vede k optimálnímu přizpůsobování se prostředí. A prostředí se trvale mění = jde o nikdy nekončící "optimalizační" proces - na rozdíl od Božího stvoření. http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=21968-veda-a-paveda-zelene-rostliny#111873 Wed, 22 May 2013 18:39:15 GMT metaverz: Trošku si píchnu (doufám, že to nevadí): "...silně pochybuju o tom,že by nás všude v civilizovaných zemích světa,učili bludy" - tak přesně tohle není selský rozum, ale víra v autoritu. Odpověď na to je - ano učí, respektive ne bludy, ale polopravdy nebo nedokázané hypotézy. A kdybys četl úvodní díl "Věda a pavěda - trochu teorie", tak bys věděl, že přesně tím směrem mířím... http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=21968-veda-a-paveda-zelene-rostliny#111846 Wed, 22 May 2013 12:37:54 GMT Tak trochu nechápu proč je ten článek tady,je spousta webů(osel.cz např.),kde jsou tyto články publikovány.Ale na druhou stranu,by tento asi nevydali.Nic proti autorovi a téma je taky fajn,jen mi to celé přijde tak trochu vycucané z prstu,ale nejsem odborník a uvažuji nad tím jen selským rozumem. Jedná se zde o tom,kde se na Zemi vzal prvek kyslík a nebo o bilanci při fotosyntése?Přijde mi tak trochu od každého,ale pokud se budem bavit o vzniku kyslíku,tak dojdem ke vzniku vesmíru a tam je těch hypotéz více.A co se týče bilance fotosyntézy,tak silně pochybuju o tom,že by nás všude v civilizovaných zemích světa,učili bludy.