http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=16920-konec-dne-na-rane cs Wed, 11 Jul 2012 15:49:38 GMT http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=16920-konec-dne-na-rane#76918 Wed, 11 Jul 2012 15:49:38 GMT Já nemám slov, souhlasím s Puerem ..nejkrásnější vyznání místu , co jsem kdy četla :) http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=16920-konec-dne-na-rane#76883 Wed, 11 Jul 2012 12:49:03 GMT Nádhera. To slovo bylo vymyšleno přesně pro Tohle. http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=16920-konec-dne-na-rane#76666 Tue, 10 Jul 2012 11:58:57 GMT Yana: valemart: puero: DDD: děkuji za obsáhlé komentáře... je pravda, že některá místa jsou kouzelná jen někdy... třeba jedna louka nad městem... je na jaře neuvěřitelně nadpozemským místem... když tam půjdete v létě, za horkého počasí, je duch místa uspaný... a louka je k nepoznání http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=16920-konec-dne-na-rane#76640 Tue, 10 Jul 2012 10:48:24 GMT nezapomínejme na okolí a když si uvědomíme jak je kouzelné a inspirtivní.. mnohdy i srdce bol zastíní.. a třeba i jedno stéblo trávy vydá na sbírku pocitů... ;-) http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=16920-konec-dne-na-rane#76568 Mon, 09 Jul 2012 17:22:54 GMT Jako bych tam byla, úžasné. http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=16920-konec-dne-na-rane#76541 Mon, 09 Jul 2012 14:49:48 GMT já to vidím... je to nádherný :-) http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=16920-konec-dne-na-rane#76500 Mon, 09 Jul 2012 07:59:56 GMT Je to tenhle rok nejkrásnější vyznání nějakému místu co jsem četl. A vlastně taky té atmosféře, která se v závislosti na stavu počasí mění. nikde to není pokaždé jen melancholické. Musí být ta správná atmosféra. Kdysi (no vlastně dodnes) se mi zdával sen, v něm na rozlehlém palouku obklopeném lesem javorů zelenaly se a černaly hustým deštěm skrápěné husté koruny javorů. Uprostěd stál ten nejmohutnější, tráva byla neuvěřitelně zelená a bylo ticho a bylo po dešti a voda se odpařovala a tvořila se mlha a já nebyl nikdy s to býti si jist, zda je večer, nebo ráno, nebo jen zachmuřené poledne.....a přitom jsem jakoby očekával, že tam za mnou někdo příjde, že tam mám na někoho čekat. Sen ten nikdy příliš dlouho netrvá. V mlze se to místo vytratí. Jednou jedinkrát jsem to místo našel a je zajímavé, že napřed se mi o něm muselo zdát. Bylo to někde pod Hukvaldami, ne v oboře kde Janáček sepisoval Lišku Bystroušku, někde mnohem dál. Ocitl jsem se na tom palouku, obdivoval ten ohromný javor a zjistil jsem, že nad pásem lesa, který ohraničoval ten palouk se tyčí zřícenina Hukvald. Jen ten déšť tam chyběl. A tak na atmosféře hodně záleží, jinak, když není atmosféra dokonalá, naše iluze o tom místě, které si romantizujeme, vezme za své.