http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=12691-melodie Hodně osobní. Moc prosím o komentáře a jakékoli názory. / Kdyby někoho napadl trefný a jednoduchý název, byla bych vděčná. ;-) cs Wed, 05 Feb 2014 22:20:54 GMT http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=12691-melodie#128611 Wed, 05 Feb 2014 22:20:54 GMT Krásná, jako vždy :) http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=12691-melodie#105216 Mon, 11 Mar 2013 23:49:39 GMT Zamila: Děkuji :-) Ona to oprava byla potřeba, ale spíš pro nějaké moje vnitřní urovnání si situace, než pro samotnou báseň. :-) http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=12691-melodie#104744 Sat, 09 Mar 2013 14:45:46 GMT Pěkná něžná báseň - opravy netřeba :-) http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=12691-melodie#55569 Tue, 17 Jan 2012 21:46:52 GMT Omluvu přijímám s radostí a díkem. Je krásné dozvědět, že má slova najdou u někoho svůj smysl. http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=12691-melodie#55443 Tue, 17 Jan 2012 08:59:15 GMT Smekám!:-) Tohle je vskutku výsledek opravdové a upřímné práce. Práce hledače. Protože, když jde člověk dál, až k podstatě sebe sama a je schopen rozpoznal pravé příčiny svých pocitů a pojmenovat je, potom to, co vyjádří, je ještě hlubší, pravdivější - je to tedy i umělecky hodnotnější. A k tvé otázce: Máš samozřejmě právo vyjádřit cokoli! I ten zmatek, i ty proměnlivé emoce. A vyjádříš-li nespokojenost z nějakého pocitu nesouladu, proč ne? Není důležité, z čeho ten nesoulad pramení. Důležité je o tom co nevíc vědět, protože to poznání tě vede k jádru a k lepšímu vyjádření. A výsledek? Myslím, že velmi dobrá báseň. A také moje radost z tvého popisu toho tvůrčího procesu. :-) http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=12691-melodie#55421 Mon, 16 Jan 2012 23:49:22 GMT Devils_PIMP: Moc děkuju! Vážím si toho. http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=12691-melodie#55418 Mon, 16 Jan 2012 23:40:13 GMT Úžasné! - obě verze se mě hluboce dotkly a ořenesly část tvého já i na mě...asi si projedu i další díla... http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=12691-melodie#55417 Mon, 16 Jan 2012 23:37:28 GMT ARA: jayjay: taron: slnečnica: puero: polly: Nikytu: Homér: 1kor13: Zapomněla jsem dát svůj komentář jako reakci na vaše komentáře, tak to projistotu přidávám, abyste věděli, že jsem vám odpověděla. Plus přidávám opravu předchozího komentáře - mluvila jsem o třetí sloce, ne o čtvrté. http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=12691-melodie#55414 Mon, 16 Jan 2012 23:34:47 GMT Tak. Tuhle báseň jsem musela nechat hodně dlouho uzrát, než jsem se k ní mohla vrátit a přečíst ji střízlivýma očima, pohledem nepoznamenaným oněmi intenzivními pocity, které by zatemňovaly můj úsudek. Musím tedy říct, že jsem byla příjemně i nepříjemně překvapena rozsáhlou debatou a výměnou názorů, které toto mé osobní vyznání způsobilo. Bylo opravdu zajímavé sledovat různé pohledy na věc, které jste si vzájemně vyvraceli. Proto tu teď mám pro každého z vás nějaký vzkaz. V první řadě tu mám veliké poděkování pro Nikitu, polly, Homéra, slnečnici, 1kor13, taron a především pro puera! Děkuji moc za podporu! Puerových komentářů i zastání si opravdu moc vážím. V druhé řadě se pokusim o co nejstručnější odpověd pro jayjaye: Opravdu nechápu, jak můžeš tvrdit, že já, autorka textu, nechápu, o čem píšu, že nevím, co prožívám. Z tvých slov spíš vyplývá, že ty jsi ten, kdo naprosto nepochopil. Čím více tvých komentářů čtu, tím více si uvědomuji, jak jdeš naprosto mimo, vytváříš tady jakýsi rádoby psychologický rozbor, ale dle mého názoru naprosto nesouvisející s básní. Navíc nechápu, jak můžeš říct, že zamilovanost svazuje toho druhého člověka! To přeci vůbec nedává smysl, ten druhý člověk o ničem neví, o žádném tichém tajném vnitřním povzdechu a utrpení, a tudíž je naprosto nepoznamenaný celou tou situací, jediný, koho ta zamilovanost svazuje, je člověk, který tu jednostrannou lásku prožívá. A k tvým řečem o sobeckosti už opravdu nemám co dodat - neboť naše názory se zde rozcházejí natolik, nakolik je to možné. Neříkám, že v zamilovanosti jisté sobectví nefiguruje, ale rozhodně ne v takové formě, jak ty popisuješ. A celkově mám pocit, že tvoje kritika se ani tak netýkala básně jako mých pocitů (už v anotaci jsem upozornila, že je báseň velmi osobní) a že jsi z pro mě nepochopitelných důvodů litoval onu osobu, které je báseň věnována (jakoby jemu báseň nějak ubližovala). Jak ARA správně pochopil, šlo o pouhý povzdech. Kritizoval jsi obsah, se kterým já spokojena jsem, tvoji kritiku si tedy zrovna k srdci neberu a vnímám ji spíše jako nepochopení situace a taky naprosto odlišný pohled na svět. Ale už končím, tady vážně nemám nic víc co říct, respektive nechci. Snad jen, že mě pobavilo, když jsi zrovna ty psal cosi o nevcítění se do druhého. ARA: Nebudu se probírat nepřeberným množstvím komentářů a odpovídat na každý zvlášť mimo jiné i proto, že už některé už byly vyvráceny a to dokonce i vámi, nebo přesněji změnil jste postoj. Určitě ale mohu říct, že jste mou báseň vnímal správně, jako povzdech. Snad i proto jsem na vaší kritiku dala daleko více než na jinou a po stálém vracení se k básni jsem konečně pochopila. Neboť já opravdu toužím po maximální kritice, po tom se vylepšit a najít chyby, které básni škodí (pokud ovšem nepůjde o kritiku ve stylu jayjay – ta se mi opravdu přínosná nezdála). Každopádně jsem tedy pochopila, CO vám vadí na čtvrté sloce a po delším rozhodování jsem došla k názoru, že to pravděpodobně skutečně stojí za opravu, nebo dokonce za smazání. Co se týče doteku prstů na duši, prsty tam byly za prvé jako náznak té nevědomosti, bezprostřednosti, jen lhostejné letmé „pohlazení“ na duši a také proto, že právě pomocí prstů se propojuje hudebník s nástrojem, jedná-li se samozřejmě o nástroj tohoto typu a ne třeba o flétnu (ovšem i tam prsty hrají důležitou roli). Je ovšem pravda, že prsty symbolizují právě to fyzické propojení hudebníka a nástroje a proto je vyhodím, aby nedošlo k nedorozumění a bylo, jak jste řekl,jasné, že se jedná o jinou hru než v poslední sloce. A co se týče odpovědi na poslední komentář: O čistě erotickou lyriku se nejedná, jak už jste pravděpodobně pochopil, když jsem vypustila ty prsty. A na vaše otázky vám odpovím také otázkou: Je vážně natolik důležité, z čeho pramení ta nespokojenost ženy-básnického subjektu? Řekněme, že se žena-básnický subjekt, nacházela v situaci, kdy věděla, že vzájemný vztah básnického subjektu a adresáta je v nepořádku, něco je špatně, neví co, začne okolo sebe kopat, nedaří se jí najít chybu u sebe, tak nakonec v duchu obviní druhou osobu. Což je samozřejmě špatně, proto byla báseň nevyrovnaná a.... ach jo. Tímto se tedy omlouvám Jayjayovi. I když s jeho výkladem nemůžu na stoprocent souhlasit a zdálo se mi to celé příliš přehnané, teď už alespoň vím, o čem mluvil. Tak jo. Nevyrovnané emoce a zmatek v hlavě i srdci. Ale aspoň jsem si díky vám uvědomila spoustu věcí, které mi předtím nedocházely a ani dojít nemohly, neboť jsem měla naprosto zatemněnou hlavu. Tak díky vám – můj dík! Opravdu. P.S. Nemám už sílu zase mazat, co jsem předtím nahoře psala, nemám chuť to ani přepisovat, tak aspoň uvidíte můj vnitřní vývoj při psaní tohoto komentáře.) http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=12691-melodie#50372 Wed, 30 Nov 2011 16:41:29 GMT Přečetla jsem si tvopu báseň a moc se mi líbí, vůbec nechápu, co se kolem toho dělo za komentáře,a radši je ani nečtu,strávila bych u toho vánoce, ta báseň je vyznání, tak ji dej k vyznání, né k ostatní............prostě ses vyznala k lásce ke svému skladateli....to je krásné.. http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=12691-melodie#48761 Mon, 17 Oct 2011 08:33:01 GMT Pokud je to především erotická lyrika, mohou být klidní i ti zastánci nedoknutelnosti vyznání lásky. Protože pak by se jednalo o vyznání nesouladu v oblasti erotiky. A ta slova o duši a srdci? Proč ne. Láska není nic jiného, než souznění a prozumění a empatie. Harmonie. A vše, co tu harmonii narušuje, negativně ovlivňuje stav duše. Ale přesto mi v té básni něco chybí. Nebo něco překáží. To, o čem psal jayjay. Není z tvých slov dost jasné, jestli je hráč opravdu tak hluchý, nebo lhostejný k nápovědě. Jsou přání, která vyslyšet předpokládá značnou míru fantazie. A nemusejí to být zrovna důtky a policejní náramky zdobící postel. Ta míra nespokojenosti (ženy-básnického subjektu) vyjádřená ve třetí sloce pramení z čeho? Z lhostejnosti hráče nebo ze sebestředného předpokladu, že hráč má mít dost fantazie, zatímco ona pasivně očekává jeho prozření? http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=12691-melodie#48746 Sun, 16 Oct 2011 17:54:22 GMT Tak začínám mít dojem, že až teď rozumím té větě s LOUDÍM. Ve smyslu: přeji si, snažím se ti napovídat, uvnitř sebe samé tiše i loudím, ale ........ To by se mi docela líbilo. Možná jsem byl tedy nedůvtipný. Pak by možná mohlo následovat: Bolí mě každý tvůj dotek. Dotek na mé duši. Tak intenzivní a přitom lhostejný. Ty prsty bych vyhodil, protože je to možná poněkud zavádějící. Aby bylo jasné, že je to jiná hra, než ve 4. sloce. :-) Pokud to ale není celé právě na to téma. A pokud by tomu tak bylo, bylo by to dost zašifrované s tou duší a srdcem. A tu třetí bych vypustil. Beze zbytku a beze stopy. http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=12691-melodie#48735 Sun, 16 Oct 2011 14:31:51 GMT Zdá se, že jsme četli každý úplně jinou báseň. Nemohu si pomoct, ale nevidím v tom ani sobectví, ani disharmonii, ani nic co by za zkritizování (takového rozsahu) stálo. http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=12691-melodie#48730 Sun, 16 Oct 2011 00:46:42 GMT 1kor13: Mohl jsi mlčet a ne se sám "zatáhnout" do té "pseudoodborné debaty". Nemůžeš čekat shovívavost a nedotknutelnost jako uražená slečinka a současně dávat najevo, jak jsme hluboko pod tím tvým vnímáním poezie. Nesnaž se infantilním způsobem odvolávat na dospělost. http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=12691-melodie#48725 Sat, 15 Oct 2011 22:06:19 GMT ARA: Nesnaž sa ma zatiahnuť do vašich pseudo odborných debát. Ja sa na poéziu dívam úplne inak. Nebudem viac na teba reagovať, tak to prosím nerob ani ty. Sme dospelí ludia, preto verím že sa nebudeme navzájom obťažovať. Ďakujem za pochopenie môjho plytkého želania. http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=12691-melodie#48724 Sat, 15 Oct 2011 20:42:50 GMT jayjay: Promiň, zmatlal jsem pořadí slok. Tedy- ta třetí mi tam nesedí a čtvrtou bych tam po úpravách předcházejících snesl líp. Ale raději jen ty dvě. http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=12691-melodie#48723 Sat, 15 Oct 2011 20:36:42 GMT 1kor13: Tvůj komentář vyznívá poněkud blahosklonně. Mělce a prázdně. Dialogu nad texty se účastní i ti, kteří vnímají pozorně pohledy druhých a nejsou zaseknuti v ješitně samolibém nebo jinak umanutém názoru. Mne například tentokrát i minule ovlivnil jayjay. Tentokrát třeba i tím, že jsem si líp uvědomil, proč mi v Melodii nesedí ta třetí sloka. Jakými emocemi může působit. http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=12691-melodie#48721 Sat, 15 Oct 2011 19:12:02 GMT slnečnica: puero: jayjay: Vyznání lásky, která jsou jednostranná, nemusejí být sobecká. Stejně jako vyznání přátelství, sympatií. Čisté vyznání citů nebo náklonnosti nesvazuje, neškrtí. Je-li čisté, a pokud si vyznávající nenárárokuje opětování, pokud citově nevydírá, nenaléhá a nevynucuje si projevy přízně. Pokud však ano, je to sebestředné vnímání vztahu mezi dvěma lidmi a třeba i zahleděnost do sebe, svých potřeb příjemného prožívání a třeba i ta sobeckost. Ale stává se, že jeden z partnerů je "vědoměji prožívající" a nechce se vzdát naděje, že ten druhý přece jen pochopí, co brání v nesouladu. A třeba i může vědět, co tomu druhému zatím brání v porozumění. A proto mi nevadí ta třetí sloka, protože úsvit může být to pochopení , úleva a harmonie. Ale ta druhá sloka mi tam překáží, protože jako by přeladila na hrubší energii. Pokud jsem napsal, že ta věta o hudebním sluchu je o patro níž, měl jsem na mysli, že kontrastuje a je tedy....až ordinérní. Přeladění na hrubší energii znamená i hrubší emoce. A pokud bych měl pojmenovat ty emoce, mohl bych uvažovat i o tom sebestředném vnímání. Tak jo, tak třeba i o sobectví nebo dokonce o pocitu nadřazenosti. "Myšlenka", že báseň má jednoho adresáta , je hloupá, nepravdivá a nesmyslná, čehož důkazem jsou ti, kdo ji četli (a kterým byla, prosím pěkně, i určena). A jako velmi nešťastné vyjádření vnímám to, že jakákoli kritika není na místě. To vnímám jako dost opovážlivý výrok. Nesmyslný výrok, tak nějak usurpátorsky ochranářský. Výrok velké sestry, která se dožaduje nedotknutelnosti daného tématu. Jakého tématu? Vyznání lásky? Jaké lásky? Čistého a harmonického a láskyplného vzahu? Nikoli. Vyznání bolestně vnímaného nesouladu. Vyznání podmíněné lásky, dosud ne zcela naplněné. Lásky, která má zatím bolestné stíny. Hledat v romantické básni logiku, nejen není omylem, ale dokonce je to hledání samo někdy důkazem, že text není bez vad. Neboť logické, byť ne zcela uvědomělé jednání a chování je vlastní i živočichům s mnohem menší kapacitou mysli, než jakou oplývá člověk. Báseň by měla být opravdu výtvorem svobodné vůle, což ovšem není možné, pokud je autor při zpracování daného si tématu nevědomě vnitřně nesvobodný a není si vědom pravých příčin vlastníhio prožívání. Souhlasím s tím, že autor má vždy pravdu (pokud vědomě nelže). Pravdu subjektivní, která může být v rozvrácené myslia a duši za určitých okolností naprosto nesdělitelná, nepřenosná a nic neříkající, nikomu. Napíše -li někdo paskvil a chce-li zůstat svébytně "svobodně" nevědomý, má jistě právo i na tutu mrzkou svobodu. Pokud autor prozře některé nedostatky ve svém díle a jejich podstatu, není projevem nesvobody dílo zkrášlit a zdokonalit, ale naopak projevem svobodné vůle podřídit se radostně poznané pravdě. Nahlédnout nedostatky, chyby, nesoulad, rozpory a nechat raději působit na ostatní mizerné dílo, není projev svobody, ale ješitnosti, neúcty k sobě i druhým a v některých případech by se jistě dalo mluvit i o projevu čirého, nezpochybnitelného a plně vyzrálého blbství. Neboť autor zůstává člověkem (což možná některým náfukům uniká). A stejně jako je truhlář veden beze zbytku a výhrad přijatou a přijatelnou a všemi akceptovanou vědomou a zdůvodněnou potřebou opravit nebo zničit mizernou židli, měl by tak učinit i autor, jenž svá písmenka v dobré víře nezdařile zplácal v podřadný "výtvor". Povýšit AUTORA nad člověka by byla nadutost či nesmyslná adorace. To bychom pak mohli říci: "Chceš mít pravdu, staniž se autorem." A to byla dost nestravitelná demagogie, není-liž pravda? http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=12691-melodie#48699 Fri, 14 Oct 2011 19:08:28 GMT Dokončení fragmentu, bez navázání na ten předchozí puero: Nikoli, milý puero, neoprostil jsem se od pohledu čtenáře (adresáta), nejsem toho schopen. Naopak jsem se do jeho role postavil a tím spíše na mne dolehla ta sobeckost v druhé půli. Žádný povzdech, žádný postesk nad nenaladěním, nesouzněním, disharmonií. Je v ní jen touha po zažívání krásy, touha po vlastních krásných prožitcích prostřednictvím druhého. Cožpak není sobecké vyžadovat po druhém aby mne učinil lepším? A cožpak není i vyznání lásky sobecké, přichází-li jednostranně, bez opětování, je-li láska sama jednostranná? A vyznání jednostranné lásky, ba lépe řečeno zamilovanosti, je sobecké, nikoli láska, zamilovanost. Svazuje druhého člověka jako hedvábný provaz, jemně a pevně. A kolem krku svazuje. Škrtí. Vzduchu se nedostává, poulíš oči, rudneš, nejraději bys nebyl. A nakonec to končí oběšením. Padla kdesi zmínka o poslání básně. Že je posláním básně to a ono, a že to báseň splňuje na jedničku. A je-li posláním básně vyjádřit zamilovanost, pak je to opravdu učebnicové splnění tématu. Ale je patrno, že báseň obsahuje ještě něco víc, než jen vyjádření zamilovanost. A to sice právě neuvědomělou sobeckost, nepochopení a nevcítění se do druhého. Zahleděnost do své vlastní bolesti a zaposlouchanost do své vlastní hry. Do hry vskutku rozladěné, falešné. Touha po hudbě krásnější, harmoničtější, po symfonii úsvitu je vskutku na místě. Ale jelikož báseň vychází ze sobeckosti, která předpokládá vlastnění a majetnictví, nemůže básník nakonec dospět k řešení. Skončí tedy úpěnlivou, a přitom nad výsost sobeckou prosbou o naladění. Naladěnost či nenaladěnost ale nemá na vyloudění symfonie vliv. To je jen v moci hráče. Jenže takového poznání nemůže básník díky své sobeckosti dosáhnout. http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=12691-melodie#48698 Fri, 14 Oct 2011 13:46:28 GMT jayjay: Stáva se například, že jeden z partnerů má potřebu dominovat a automaticky předpokládá, že ten druhý se bude chovat dokonale podle jeho představ. Pak by bylo na místě vidět v takovém postoji sobectví a sebestředné vnímání. A pokud je ten nespokojený ještě navíc ješitný, nedokáže se svěřit se svými pocity a potřebami, a tak nesoulad musí trvat. Ale to v té básni nevidím. Vnímám ji jako povzdech. A mohu se i domýšlet, že ta přání třeba už byla i několikrát vyslovena. Bez pochopení, bez porozumění. A nebo ona, postava, má v sobě příliš studu či ostychu, a tak si zatím jen povzdechla a nabírá sílu k upřímnému rozhovoru.