<?xml version="1.0" encoding="utf-8"?>
<rss version="2.0">
	<channel>
		<title>equin : Úvaha o smrti</title>
		<link>http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=11795-uvaha-o-smrti</link>
		<description></description>
		<language>cs</language>
		<lastBuildDate>Wed, 18 Sep 2019 16:30:23 GMT</lastBuildDate>
		<item>
			<title>Komentář od: Singularis</title>
			<link>http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=11795-uvaha-o-smrti#211412</link>
			<pubDate>Wed, 18 Sep 2019 16:30:23 GMT</pubDate>
			<description>Potěšilo mě, že jsi myslel na podobné téma jako já, ale tvoje představa mi připadne přehnaně zjednodušená. Smrt je něco tuze složitého; z definice jde o okamžik bezprostředně za posledním okamžikem, kdy můžeme lidské tělo jako celek považovat za živé. I po smrti v něm neustále něco živého je − orgány a jejich buňky umírají postupně a miliony mikrobů, které má člověk v těle, zůstanou naživu také. Dokonce do určité hranice ještě dokáže lékařská věda tělo více či méně „oživit“ a tu hranici se daří po malých kouscích posouvat dál (i když to trochu připomíná nekromancii); pokud k tomu dojde, jednoduše prohlásíme, že o smrt nešlo. (Drásá mi nervy, když o sobě postavy v seriálech prohlašují, že už zemřely dvakrát...)

Tělo zabití rozhodně nepřijme „pokorně“ − u zdravého člověka snad všechny orgány dělají všechno, co mohou, aby nezemřely. Jen to prostě někdy nestačí. To je jako když máš ve škole napsat písemnou práci na téma, o kterém nic nevíš − můžeš se jakkoliv snažit, ale stejně nejspíš dostaneš pětku. (A pokud ne teď, tak příště.)

A nesouhlasím s tvrzením, že pro nesmrtelnou bytost není mezi časovými úseky žádný rozdíl. Kdybys byl nesmrtelná bytost a měl hlad a já bych ti nabídl/a dobré jídlo buď za pět minut, nebo za pět set let, to bys viděl, jak horlivě bys ho chtěl hned! I pro smrtelného člověka je přece velký rozdíl mezi „dnes“ a „zítra“, přestože se to z hlediska desítek let života zdá jako zanedbatelná chvilka.</description>
		</item>
		<item>
			<title>Komentář od: PavelKastl</title>
			<link>http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=11795-uvaha-o-smrti#128529</link>
			<pubDate>Tue, 04 Feb 2014 14:07:02 GMT</pubDate>
			<description>No, váš příspěvek končí hezkou nadějí, ale to by tu duši člověku nikdo nesměl vzít. A pokud jde o ztrátu blízkého člověka, zde je citát ze seriálu Kung Fu:

&quot;...when we truly love, it is never lost. It is only after death that the depth of the bond is truly felt. And our loved one becomes more a part of us then was possible in life.&quot;</description>
		</item>
		<item>
			<title>Komentář od: jayjay</title>
			<link>http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=11795-uvaha-o-smrti#44988</link>
			<pubDate>Tue, 05 Apr 2011 20:31:14 GMT</pubDate>
			<description>Yarrod: WoSC: Souhlasim a dodavam — A co na to pisatel? Kde je jeho nazor? Na co prisel on?</description>
		</item>
		<item>
			<title>Komentář od: Yarrod</title>
			<link>http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=11795-uvaha-o-smrti#44975</link>
			<pubDate>Tue, 05 Apr 2011 12:51:15 GMT</pubDate>
			<description>Čte se to pěkně, to víš. :) Nicméně to, o čem píšeš, je věc zřejmá. Ani jsem se nad tím nemusel nijak zamýšlet, protože to tak prostě je ;)</description>
		</item>
	</channel>
</rss>
