<?xml version="1.0" encoding="utf-8"?>
<rss version="2.0">
	<channel>
		<title>Hugo Zhor : Nechte nás být</title>
		<link>http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=11652-nechte-nas-byt</link>
		<description></description>
		<language>cs</language>
		<lastBuildDate>Tue, 15 Mar 2011 16:07:37 GMT</lastBuildDate>
		<item>
			<title>Komentář od: Hugo Zhor</title>
			<link>http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=11652-nechte-nas-byt#44594</link>
			<pubDate>Tue, 15 Mar 2011 16:07:37 GMT</pubDate>
			<description>jayjay: Díky za komentář. Myslím, že sloka: &quot;Přijměte teď naše rady&quot; nabízí řešení. 
Nevím jaké máš ty rodiče, ale většina rodičů přistoupí pouze na monolog s dětmi a vůbec né dialog ze strany dětí.</description>
		</item>
		<item>
			<title>Komentář od: jayjay</title>
			<link>http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=11652-nechte-nas-byt#44585</link>
			<pubDate>Mon, 14 Mar 2011 22:19:17 GMT</pubDate>
			<description>Přebytečný počet slova &quot;vy&quot; spolu s chraptivými rýmy a vrzavým metrem dávají básni punc nedodělku. To si Hugo ani po třetím napsání veršů &quot;To přece nejde vydržet / Pořád jenom hubu držet&quot; neřekl, nejde to říct nějak jinak? Opravdu jsi po sobě báseň četl?

Báseň je spíše litanií, která nenabízí řešení. Neustálé si stěžování a opakování těch samých strof navozuje dojem básníkovy nepřístupnosti a vyhraněnosti. Není ochoten přistoupit k dialogu, chce se jen vyříkat ze své ukřivděnosti. Pro jistotu to zastírá obecným plurálem &quot;my&quot;, jako by se bál mluvit sám za sebe.</description>
		</item>
	</channel>
</rss>
