<?xml version="1.0" encoding="utf-8"?>
<rss version="2.0">
	<channel>
		<title>slnečnica : Tatianin príbeh</title>
		<link>http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=10637-tatianin-pribeh</link>
		<description>na motívy skutočného príbehu

je to prológ</description>
		<language>cs</language>
		<lastBuildDate>Tue, 05 Oct 2010 08:03:36 GMT</lastBuildDate>
		<item>
			<title>Komentář od: puero</title>
			<link>http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=10637-tatianin-pribeh#41860</link>
			<pubDate>Tue, 05 Oct 2010 08:03:36 GMT</pubDate>
			<description>Ich forma má jednu vadu. Autor musí vyprávět svůj vlastní životní příběh. Pokud ne, čtenář to zjistí, a pokud ano, tak se musí zcela otevřít, odhalit svoje nitro a dát do něj nahlédnout, stačí něco zamlčet a příběh se zbortí. Na ich formu musí být autor prozaik odvážný. Ve tvém případě, jak se zdá, s tím problém nemáš, a když už jsi hodně osobní, dokážeš nenuceně odbočit a pak se zase vrátit.
Úvod je taky důležitý. Ve zkratce se v něm odhalí o co v příběhu půjde a nesmí se toho říct moc, aby mělo cenu ten zbytek přečíst.

Je to pěkné. Dokážeš udržet napětí a pointa úplně na konci je věru šokující. Taky to prostředí ve kterém se ten příběh odehrává umíš vylíčit do barvitých detailů. Možná jedinou věc bych změnil: Nepsal bych jména. Ani kdyby byla změněná. Třeba Kafka, ten to vždycky vyřešil tak, že napsal jenom doktor K., což je sice hrozná varianta, ale když už je příběh osobní, tím že je podaný ich formou, možná by nemusel být osobní více. No, to je jen nápad. I bez toho by to přece šlo. Ačkoliv, teď si uvědomuju, že to celé vlastně začíná tím, Táňa, Táňa...takže nic.</description>
		</item>
	</channel>
</rss>
