V žilách mi už koluje černá krev,
nohy mi vrostly do země…
Jsem uvězněna ve vlastním těle

TOHLE JE MI BLÍZKÉ

Je to pěkné,protože je to ze života,je to můj způsob.Já když něco takové přečtu,tak poznávám,lidi které jsou na tom stéjně jak já,někdy zřejmně i húře,to bolí,ale my samy si musíme umět poradít,a to málo kdo z nás.Drrž se.

Díky za milá slova ... ;-) Těší mě, že se dílko líbí či přijde zajímavé ...

zajímavý námět. ty hovory v sobě má asi každý, ale šmrncnout to Johankou je kouzelný nápad.

Díky, díky ... milá slova vždy potěší ... sice nevím, jestli si až takovou chválu zasloužím, ale hřeje to na duši ;-) A taky si tak tiše říkám, že snad mé verše jako celek osloví zejména ostravské přistěhovalce či jakékoliv "náplavky" i v jiných městech (což je pražský výraz pro ty, kdož přišli odjinud, nepocházejí z Prahy a jsou tudíž "naplaveni") nebo prostě každého, kdo osloven být chce ;-)

Díky za pochvalu ... spojení "jemně pohrabáčem" bylo vypíchnuto schválně ...jsem ráda, že zrovna tento kousek zvlášť oslovil :-) Zůstat upřímný, otevřený a bezelstný v duši (což děti prostě jsou) je přece úžasné ... a posmrtný život - to ponechám na víře každému ...já v tom mám třeba jasno ;-)

Vzpomínky kořeněné smíchem i slzami…
Prostě Život sám …
Piju kávu dochucenou Nohavicou
A jsou dny, kdy Tě snad i ráda mám …

Ten poslední verš mě dostal. Mám chuť se smát a brečet, úžasné. :)
Dokonalá rovnováha stylů a dokonalého psaní :)

Sahám jemně pohrabáčem do vzpomínek
A z šálku života usrknu další lok
Je to už patnáctkrát jeden rok

To je velice hezké.
A jestli z nás zas jednou budou děti? Já jako ditě umřu. Beztak žádný posmrtný život není.

Dík za názor ... to, co jsem těmi verši chtěla říct, vím já ... a ten, o jehož osudu jsou ...nejspíš jsem to nenapsala tak, aby mě pochopili všichni ostatní ...ale to nevadí ...stačí, když mě pochopí alespoň někdo ;-) a pokud je "kabát" pro myšlenky v podobě slov ne příliš místy padnoucí ... inu ...ne každý se narodí rovnou jako Versace ...všechno chce svůj čas ...

první sloka vcelku ujde, i když je to takové nic neříkající, druhá už je to totální mišmaš s rozpadajícími se verši plný silných opět nic neříkajících slov...

ve třetí sloce opět nevychází verše a navíc je plná sice silných, ale ztrácejících se slov (prohrál, miloval...)

Děkuji... ale je to skutečné ...bohužel ...

Moc děkuji ... jsem ráda, když oslovím ... ;-)

Už dlouho mě tady nic tak nezaujalo, jako tohle. báječné !

pěkné

Tak jsem trochu "hrábla Múze do strun" a zkusila to uzavřít jinak, vkládám jednu z možných verzí ...s kritikou, že mi závorka "neladí" totiž nešlo nesouhlasit ... ;-) Díky "šéfkuchaři" ...

teď se cejtim docela podobně....pěkně vystižený...

První dvě sloky jsou lehké, čtivé a básni sluší... Stejně tak první dvě závorky navozují skvělou atmosféru...
Třetí sloku bych bral jako takovou vsuvku, která by se tam naprosto hodila, kdyby báseň dál pokračovala jako v předchozí části. Bohužel se vytratil z poslední sloky rým a stejně tak i ze závorek, což už mi tak moc nechutná, nepřijde mi to dostatečně okořeněné a já si potrpím na kvalitní kuchyni ;)
Ale zase oceňuji originální nápad monologu (dialogu) "Já s já".
měj se;)

Jiří, dík ... Upřímně, byla to taková vějička ... ani mně samotné se to tam nehodilo ...jako by to patřilo do jiné básně ...takže je fajn, že jsi zareagoval, ty náš konstruktivní kritiku ;-) Tentokrát s Tebou souhlasím :-) :-)

"třiďte odpad" je tam zbytečně navíc

moc pěkné