písmena ztracená v duze
písmena z hvězdného rámu
písmena zašlé desiluze
písmena Tvého monogramu

jednou budem za hvězdami,
ústa, šepot, objetí
věř, my nebudem tam sami
přítel Měsíc bude s námi,
tedy Měsíc, já a ty...

..plné hrsti lásky... závidím těm hvězdám :o)

deště kapky na řasách
a na nose šmouha
tak v mých zjevuješ se snách,
rozkoš země, touha

líbí se mi :)

ano... déšť umí někdy osvobodit :)

souhlasím.. :) působivé je to správné slovo

Hodně působivé verše...;)

... pak spojí se kusy roztrhaného světla,
kámen změkne ve sládnoucí moruši
a konec bude začátkem....

vidím jiskření poezie...krásné ;)

Kdybych byl tím soudcem
s moudrou radou sovy
s nitkou přání ošidných
vpletené do podkovy,
kdybych byl tím soudcem
a na tom koni jel
pak v přání intencích
sám k růži přivoněl
a vesmír plný hvězd
rázem zprostil viny
Co důkaz něhy vznést
chci knoflík ze slonoviny
Noc krásek pak bych směl
do snění vrátit pout
s verdiktem co by zněl
ten knoflík rozepnout
Kdybych byl soudcem …

příjemný kousek pro letní večery...lehnout si na louku,koukat se na hvězdy..hmmm

taky hodně zaujala :-) jdu číst znova :)

plné zajimavych myšlenek. vcelku povedené.

taky jsem ho potkala...;)
je moc pěkná...*

čáry do vesmíru... no, prostě líbí :)

zajímavé obraty,vidím tu básen v jakýmsi obraze...povedený

..ty bílé čáry na obloze..
těžko určíš kde začínají a konec se vytrácí...
jako láska...

pekne ;)

:o)