puero: Ó děkuji :-)

Ó jak vzrušující. Předposlední věta obzvlášť. Chválím. Hlavně odvahu chválím.

prostějanek: Děkuji, no on to není úplně tak panelový byt, ale klasickej cihlák :D a to se mi do názvu nelíbilo.

pěkné, něžné, láskyplné :) a taky pravdivé (aneb když se jednomu chce spát, druhý má chuť a naopak) :) Jen nevím odkdy se do panelákových bytů montují hořící krby (ale to nic, mám ve zvyku se zarážet na nepodstatných maličkostech)

taron: Všechno souvisí se vším. Děkuji, zvládnu to sama... už jsem velká holka :)

pamatuji si ještě to tvé dílko... jestli to má společnýho s tímto, tak nevím co ti poradit,fakt nevím jak tě vzít a pomoci...držím ti palce,kdybys náhodou věděla, jak ti mohu pomoci, tak mi napiš...

:) cesta dlouhá tisíc mil začíná prvním krokem,na začátku je strach a nejistota a poté už jen zvědavost a očekávání co že nás čeká za dalším kopcem....stejný je to ze štěstím aleeee ve dvou se to lépěji táhne :),vše se zvládne držím palec,nebo u všecky čtyry

Díky :)

Dobrý příměr, snad jen s připomínkou, že náš mozek se snad nemůže ani nikdy přeplnit tak, aby se do něj nic nevešlo. Automaticky spousta drobných událostí se v paměti ukládá jen krátce a uvolní tak místo těm závažnějším. Ale pravda je, že ke všem obzvláště darovaným předmětům máme vztah a je nám líto je vyhodit...

pěkně

hmm... hezký příměr,celkem si to umim představit a je pravda že občas by to chtělo utřít prach a nebo vyhodit nějaký ty bubáky z minulosti :)

Aliwien: Jednou a stačilo :))

Hezky popsané pocity.Ale lépe nezkoušet, aby to náhodou neskončilo daleko hůř.

kolikrát jsme my ženy něco takovýho cítily a ty ses nebála to napsat,u mně dobrý

Výborně, tak to nebudeme pitvat...... jen by mě zajímaly k tomu komentářeč "našich" mužskej, třeba Náčelníka, nebo zrovna Homéra,nebo jinejch, třeba by se někdo mohl poučit......vcítit do ženy......

taron: Asi by se to hlavně nemělo takhle pitvat.

Je na místě tato otázka ...Adélko..... ale je to tak ošemetné téma....já ...nevím...prostě...nevím... nechci něco jen tak plácnout, když už jsem to prve nepochopila...Co teda bude dělat ona????? Ale radu hledej spíš u LadyLoby.....já jsem sama bezradná....zklamání...to bych asi cítila, obrovský zklamání.. a to by se ať chceš nebo nechceš zmněnilo časem v nenávist.. prostě pro mě už by to asi nemělo s tím mužem cenu.. a strach bych neměla... už bych se nebála,že ho ztratím, protože už by mi na tom nezáleželo....jen to prostě nějak ukončit.. co nejrychleji...já nevím, co se tam dělo, je to jen můj pocit....

taron: Není spíš na místě otázka, co bude dělat ona?

No, to je teda dobrý.... nevím co na to říct.... toto se mi nikdy nestalo, já mluvím o kompromisu a vono je to "trochu " úplně jinak, to už ale není láska, co bude dělat ten "muž" v uvozovkách za pár let?Hnus.... pro mě to už není muž a ani láska...

LadyLoba: Přesně tak to mělo být pochopeno, asi jsem se špatně vyjádřila. Jsem ráda, že tomu někdo porozumněl :).