PetrK.: taron: a nebo poptat se Švejka, jak to bylo s tím klystýrem.. :-)))))

PetrK.: tak prý se má vysílat asi tyto myšlenky : Stávám, se hubenějším a hubenějším...:)))
nemá se říkat :jsem hubený, jsem hubený, ale budu hubenější a hubenější...ale myslím, že nejlepší je moc se nepřecpávat a cvičit :)

PetrK.: :-)) děkuji za návštěvu!!!

s tím zhmotňováním násobených myšlenek jste mi pomohli: snažím se marně zhubnout; pořád o tom přemýšlím..musím je někomu poslat..
Nemusíme si nic přát, stačí jen tak vysílat, když se nudíme, a tak.:-) Hezký námět.

taron: pokud jsou bezpodmínečné, je výsledná nekonečná ... :-) máš pravdu, je to úžasné!!! :-)

valemart: anotace byla jasná, jinak bych se ale moc v tvé básni asi neorientovala, nebo bych nepochopila přesně, co nejpřesněji, co jsi chtěl asi říci...nedávno jsem četla, že naše myšlenky se násobí...ne 1+1 = 2 ,ale 1+1= 4 ..atd...atd....myšlenky se zhmotňují., ale to my dva už dávno víme :))) ale že se znásobují ? To je úžasné :))))

taron: Taron... děkuji Ti za Tvůj čas! ...čtu Tvůj koment a říkám si... že bych opisoval? Ale v lavici jsme spolu neseděli...? Napsala jsi, co jsem chtěl říct... ;-)

ngc 6334: Děkuji za zajímavý pohled. Ano myšlenky rodí myšlenky a drobnosti dotvářejí celek. Kolik si dokážeme vzít? To každý jednou sezdá. ale já věřím na dobré konce, tak jen príma myšlenky... ty clivé vkládáme do svých pocitových výslednic... pak můžeme vykročit očištění...
Ještě jednou Děkuji! :-)

Sucháč: Děkuji... :-)

pokud to chápu dobře, tak vím, že to, co vysíláme, to se nám vrací a často ve znásobeném počtu a my se pak divíme, a pokud přijde něco krásného, tak se nejen leknem, ale připadáme si i k tomu nedostateční a nepřipravení a myslíme si , že na štěstí nemáme nárok...

všichni jsme si tak podobní :)

..hluboce zádumčivé.. pochyby snad rodí nové myšlenky, nová rozhodnutí, a ano, mohou být poločasem rozpadu již neživého... vesmír.. inu, každý div a překvapení tryskající v duši je jako oknem do Vesmíru blízkého či vzdáleného, je známkou Života i empatie.. stačí rozhlédnout se a dobře se dívat, poslouchat, třeba (jen) na jarní kytičku či cvrlikání vrabčáčka :-)

Týýýjo, to je dobrý...

buburadley: Děkuji za návštěvu i komentář! :-)

:-) hezké výstižné zakřivené v citech i emocích jako ta láhev.

PetrK.: Děkuji za koment! ;-).... já bych chtěl Krále... :-))

Skvělé!
Btw, "konfrontovat" sebe sama je opravdu těžší, než řešit okolí, nebo dokonce Boha:-); budu se tedy "modlit", aby Boha nenahradil (třeba) pan prezident.:-)

Tak ještě že se ta báseň nejmenuje "Hodina" ... asi bych ji celou nedočetl ;-)
Zajímavej nápad :-)

ngc 6334: já děkuju za Tvůj čas nejen k přečtení ale i ke komentu, který mi udělal v jednom místě..."ale neměli bychom během svého letu slepě vrážet do křídel andělů " príma pocit... a ZA TEN DĚKUJI JEŠTĚ JEDNOU...

napadá mě: ..jsme sami sobě nezměrným prostorem, najít v něm cestu může být nejednoduché.. možná proto, že častokrát v duchu kráčíme po všech cestách, někdy dokonce zkoušíme létat.. ale neměli bychom během svého letu slepě vrážet do křídel andělů :-) .. děkuji za příjemné zamyšlení u tvé básně..

valemart: No, Bóbika vážně radši ne... :-)...