moc se mi tvá povídka líbí :) umíš skvěle vykreslit atmosféru a čtenáře pohltit.. co se týká obsahu, svým způsobem má orionka pravdu, nicméně, nijak mi to při čtení nevadilo, jednoduše mě moc bavila! :-)

Lenča: To já děkuji. Moc mě tvůj komentář potěšil. :)

Orionka: Uvažovala jsem nad tím, jestli bych to tam měla víc rozepisovat. Ale jak se znám, tak bych pak hooodně přepískla původní plánovaný rozsah. Mám totiž rozepsaného něco jiného a tohle byl takový rychlonápad. Zase když jsem se nad tím zamyslela, tak třeba takový film Svatba ve třech v podstatě pojednává o něčem podobném. A taky to tam začíná jediným pohledem.
Jinak o pokračování jsem neuvažovala, ale uvidíme, třeba to nějak dopadne. Když už bych teda pokračovala, asi bych se nejspíš vrátila k tomu, co se tam vlastně stalo. :) A děkuji za komentář. :)

Tak to je hustý. Nádherně popsané, vykreslené, procítěné a má to hluboký smysl. Díky.

Zvláštní povídka. Na mě působí trochu nevěrohodně, na tento typ osudovosti moc nevěřím a taky mi připadá divné, že by hrdinka ve svém intimním životě tak rychle otočila, naráz, bez přípravy, bez postupného vývoje. Možná bych podrobněji popsala to svatební setkání, čím bylo tak výjimečné, že se mluví o nahížení do duše - tajemný pohled a veselé ďolíčky mi to neobjasnily. Samotné zpracování se mi líbí, umíš dobře popsat situace a atmosféru. A závěr mi naznačuje, že bude pokračování - je to tak?

Zamila: díky :) je pravda, že jsem na rytmiku moc nedbala. tak je možné, že tam sem tam něco nemusí sedět :)

shane: jj, máš pravdu. :))

VKate: Víš, ono ani tak nejde o to, kam to zařadit, ale spíše jak to působí, co to člověku dá...:-)))
Je dobré se občas uvolnit a jen tak meditovat nad skotačícími vlnkami v sobě i na vodě...

Nejvíc se mi líbí ten název. "Nadějí zmámené" se mi tam nějak rytmicky nehodí. Ale jinak vcelku fajn poezie, neskřípe :-)

shane: když tak nad tím přemýšlím, tak to asi fakt byly vlnky pocitů :)

VKate: Vlnky pocitů jen tak lehce zachycené...:-)))

ioreth: děkuji, děkuji, děkuji :)))

ouu. nádherná poezie, je mi blízká obsahem i formou. jednoduchá, bez zbytečného patosu, se skvělými metaforami a obraty. zakládám. chci se k ní ještě někdy vrátit :)

oslov radek: diky :)

líbí

Orionka: :) :)

VKate: No jo, jasné. Proto je pro mě neuchopitelná a nesrozumitelná :).

Orionka: sedela jsem jen tak na brehu rybnika a uvazovala o vsem moznem. a z tech pocitu jsem poskladala tohle. mozna by se tam dalo najit nejake konkretni sdeleni, ale kdyz si to po sobe ctu, tak v tom vidim spis obraz sveho momentalniho vnitrniho sveta.

VKate: Jak to myslíš? Je to psané volným veršem, nad formou jsi moc dumat nemusela. Tak cos tím tedy myslela? Já totiž po pravdě nerozumím sdělení té básně.

koiška: dekuji. :) podobny pocit z ni mam taky - hlavne to styskani.