no tak se netrap, vždyť o nic nejde
nic není stálý, jednou to přejde

Moc povedené. Určitě by to byla i hezká písnička, kdyby text někdo zhudebnil.

+

Clovece, ja ti nevim. Ta basnicka je dost kontroverzni a trochu mi to pripomina Vrchlickyho.

Kazdopadne napad to dle mne neni uplne nejhorsi (zpracovanim je to horsi).

Zkus to proskrtat, oprav si chyby v rytmu a vic se zamer na ty metafory a dvojsmysly.

A hlavne bych tam chtel vic videt tvuj postoj k veci.

Romantická..... Vskutku.....klasický příklad toho, že pojmy se v čase mění.

Pár velkých pravd se skrývá v tvé básni. Dobrá! :-)

Je zde vidět snaha zaujmout každého.

Bylo to čtivé až do rýmu nachytá-nechytá.

Asi stěžejní byla až poslední věta, která dala nahlédnout tomu zbytku pod pokličku. Že totiž, jako u Dostojevského, lidé, kteří se v obyčejném světě nevyznají naleznou své štěstí leda ve své imaginaci. Někteří ji dokáží zcela oddělit od reality, jako v tomto případě, jiní ji s realitou kombinují (básníci a naivní snílci), jiní jsou ti šťastlivci, kteří dokáží najít své štěstí i ve světě reálném.

Ovšem dal bych si s tím víc záležet, když to nese takovou hlubší myšlenku, hm?

Blázen si svou bláznivost neuvědomuje ... a proto mu je vlastně blaze ... a on je šťastnej sám, ve svým vlastním světě ... pro někoho možná omezeným, pro něj je to Zeměkoule a cesty mimo rámec běžného dne nejspíš cesty do jiných dimenzí ... nevím.... jen hádám ... ale co je štěstí? spokojenost duše, ducha a těla? Pak jsou blázni určitě šťastný ... a o tom ten život je ...o naplnění ... o štastí ... takže ... jo, ráda jsem si u Tebe početla ...

Kamaráde, své dílo VZTAH jsem psal pod vlivem piva. Něco se musí stát aby se tento svět plný nenávisti, pomluv, korupce a hnusu vzpamatoval... A to musí udělat lidé typu MY mladí. Takže: Hasta la victoria siempre Czech republico!!!

Rymovacka s nepravidelnym rytmem hodna decka ze zakladky... Mas na vic!

Škoda, žes do toho zatáh tu politiku, jinak je to taková rozverná básnička trošku jak ze slabikáře (což neber jako zápor).
Jinak si ale nemyslím, že by jaro bylo příjemnější jak podzim, v podstatě to jsou obojí taková přechodná období a někdy i to jaro dokáže být dost hrozný.

Nedá se to číst, dělej už se sebou něco...

Takové pocity jsou i mě dobře známé. Nijak mi to nepřineslo nic nového, nedal jsi tam nic ze sebe, rozuměj nic navíc. Nic osobního. Žádnou "pointu", kterou by klidně mohl být tvůj pohled na danou situaci. Navíc v jedné chvíli jako by mluvčí mluvil o sobě a v jiné zase k někomu. Dost dobře si nedovedu představit situaci, při které by tato báseň mohla být čtena či přednášena.

Jen by se to dalo možná zkrátit, přesněji zhutnit. Ale není to rozplizlé a lze se s tím spokojit.
Jen bych se přeci jen zamyslel nad některými formulacemi – verš 10. je naprosto nesrozumitelný.
Možná ještě dodělat interpunkci a pravopis s a z.

Naprosto souhlasim s komentarem od jayjay. Neni co dodat.

Svou veršovou primitivností to ve mě budí zdání, že jde o pásmo. Verše navazují asociativně až do 12. verše. Dále už je ale asociace opuštěna. Následuje vcelku pevný rytmický mustr, který je jakž takž dodržován.
Pásmo to tedy není. Možná proud myšlenek, jakýsi jejich veršový zápis.
Za sebe bych udělal to, že bych škrtl polovinu básně a vyjádřil své původní myšlenky znovu, když už jsem si je v této básni uspořádal.
Nebo bych si ji aspoň jednou prošel a zamyslel se nad všemi prvoplánovými rýmy, co jsem tam použil.
Jsem rád, že nejsem autor této básně. Čekalo by mě moc práce...

Co se týče přínosu básně: Neříkáš nic nového a neznámého, ba ani zajímavého. Neříkáš to ani nově, jinak či zajímavě.

jojo, i tak to chodí...

pobavilo

Veršovaná realita :-) Dobré...

no jo, ale tohle tu bylo vždycky ;))
(samozřejmě kromě bankomatů a automatů)