Karel Malcovský: Díky! Každý si může dle libosti doplnit to, co mu nejvíc chutná...Já měl slabost pro jahody se šlehačkou a když jsem tohle psal do takové soutěže na zadání, měl jsem je v lednici. Jinde třeba píši o rtech s chutí moruší! :-)))
Jednou jsem je ochutnal, od té doby jsem na ně nenarazil. Rostly v parku před školou, skryté v křoví, nikdo o nich moc nevěděl a kupodivu i u nás dozrával. Vypadnul jsem ze školy a i když jsem bydlel za rohem, ani jsem tam nedorazil. Taška skončila na lavičce, občas tam už čekala i mamka s kočárkem s bráchou a přinesla mi svačinu. Bohužel, křoví zmizelo a trávník pokryl i plácek, kde jsme hrávali fotbálek. Tehdy stejně jako dnes jsou blbci, co rozhodnou, že dětské hřiště je zbytečnost. A místo něj je tam trávník se zákazem vstupu na něj nebo plácek zastaví! :-(((

jo_: Ty znáš i nějaká ošklivá? Leda ta knězi ze svých hříchů! Ta ovšem podléhají zpovědnímu tajemství...:-)

koiška:
Mám-li dobrou inspiraci,
nedá mi to velkou práci!
Mravenci písmen se rádi
do veršíků hravých řadí...
:-)

koiška:
Nádherná, něžná a inspirativní báseň, Jani!
Vše nejlepší k svátku! *-)
***************************
Z bystřiny se řeka stane,
zbloudím v zátočinách tvých,
divy dříve nepoznané
vzbudí úžas můj i smích.

S důvěrou okusím tebe,
čisté lásky veletok,
andělský chór zazní z nebe,
ochutnám tvůj božský mok...
-)))

Vzdálen jsa vymývání mozků,
které zde započalo již,
na nebi chtěl bych dělat vozku,
stačí i Malý vůz, však víš.

Umýt si ruce nad tím světem,
co do záhuby řítí se,
nemuset vysvětlovat dětem,
podivnou hmotu na míse...

Modrý ptáček roztáh' krovky,
přelétl dnes přes vrchol,
dosáhl své první stovky,
pyšně rozhlíží se kol!

Úspěchu svého si cení,
podivný prý měla sen,
za ranního kuropění
vzdechla: noční můra jen...

Ne že bych přehnaně věřil horoskopům, ale u tebe to vychází...

Severak: Květa měla včera narozeniny (viz předchozí dílko) a když nahlédneš na horoskop pro býky pro květen 2020 pochopíš! Příznivé období velkých změn!

Ayla: Ale v té třetí je to spíše nedokonavý děj, nahoru a dolů, ve vlnách. Čtvrtá už je takové poučení z krizového vývoje...

Takhle se mi líbíš, milá Květinko! Vcházíš do sebe a objevuješ pravý smysl života, radostně rozkvétat k potěše sebe i druhých.
Vidím, jak zahořel jasný plamínek v tvých očích! To je to, co činí dívky neodolatelnými...

Zapomeň na protivenství,
vznes se vzhůru do oblak,
cherubínek svého ženství,
co trylkuje jako pták...

Ayla: Děkuji, milá krajanko! Jsem rád, že se ti to líbí...☺
Bylo to do soutěže na libres. Pořád jsem nevěděl, co by...
Četl jsem články na idnes i jinde, hlavně o fotbalu.
Měl jsem rozpracovanou verzi:

Andělské bytosti
mysl má pohostí,
však jako předloni
jsou tu i démoni.

Sparta a Slávie
co je to, mort dieu!?

Naše Victorie,
karta, co přebije
i jejich ambice
získat bodů více...

Ale jak dál? A pak mi kamarád ze Žatce (Sparťan) přeposlal fotku jiného, jak před chatkou na ohýnku pálí Moranu v dresu Slávie a najednou mne napadlo tohle. Já bych klidně ještě pokračoval dál v té litanii, měl jsem k tomu takovou svižnou melodii a to pak naskakuje samo, jenže bylo pět minut do uzávěrky, tak jsem utnul tou čtvrtou slokou s moudrým poučením. Má tam své místo: Symbolizuje návrat z výšin zpátky na zem...

slavek: Zajímavá asociace! Díky...

PrimaDen: No, děkuji za poučení. Ale jdeš na to moc vědecky!-
Já dodnes Květu znal jen jako dívku v modrém (tam od nás, z Heliandy), Modřinka jsem jí říkal při vzpomínce na něžnou sýkorku a tady jsem to mínil tak, že tahle Modřinka je i pěkná květinka, zvoneček, co se modře kývá, ale nenapadlo mne srovnávat ji s květinou rodu Muscari, kterému se ovšem říká i modřenec a jednotlivé druhy se odlišují přídomkem (arménský, hroznatý, chocholatý, širolistý či tenkolistý!).
A víš, že někdy se z toho rodu vyčleňuje tzv. modravec a modravec je i ptáček?

Již rozvinul se modrý květ,
co i své květné jméno zná,
má krásných 28 let,
k nimž vše nej popřát chci i já!

Již nestíní ti žádná zeď
a víš, co život může dát,
roztáhni křídla svá a leť,
nauč se lásku dát i brát...

človiček: Modřinka je ale i modrokvítek, (zvoneček, co se modře kývá!), milá kráska s kytičkovým jménem, co dnes slaví narozeniny...

Modřinka do sebe nám vchází,
již ví, co obnáší ten svět,
smůle se vyhne bez nesnází,
ke Štěstí umí přivonět!

A vnímá všemi svými smysly
krásu, co se jí nabízí,
už jenom pozitivně myslí
a trpké plody nesklízí!

Taková dívka i mne láká,
chtěl bych být rozpustile mlád,
zahrát si zase na čmeláka,
se rtů jí sladký nektar sát...

Dívka v modrém: Je to rok a týden, co jsem ženil mladšího syna. Tak ovšem láska zůstala a byla i naplněna!-

Jj, život nás nutí tropit i podivné kousky a láska nás svádí k têm nejbláznivějším...
Taky jsme kdysi shořeli v jednom plameni!

Dívka v modrém: Ano, jjtye to jasný a ty taky nejsi Clementine, ale ta malá sestřička! Však se taky zpívá;
But I kissed her little sister and forgot my Clementin...
(Dreadful sorry, Clementine!)
P.S. Případné překlepy omluv, je to skoro půl století...

Obout si Tvé boty na teď? To abys měla nohy jak ta Clementain: herink boxes without topses, jak se zpívá!
Modřinko, já podle značení měl najednou i 47, oni to teď nějak divně číslujou nebo mi natekla noha!