...syrové ... zajímavé ...

....pěkně sis pohrála s možnostmi, které psanci nabízí ... ale i kdyby to byl prostý text ... beze všech "kudrlinek", obsah hovoří za vše ... noří se, přemejšlí, nevidí, nechce být rušen ... aby úplně zbytečně nechal odejít ty, kteří nabízí barvy, kterými by ten obraz získal jedinečnost a krásu, po které prahne ... to jsem si z toho Tvého psaní, mezi řádky, vzala já ...

Teda Tami, Ty zasejc napínááááááš :-D Tak copak "panáček" vymyslel? Že by se nechal zavřít? To by teda byl trochu více než smutnej konec příběhu a hlavně nerozumnej ... :-( Tak jsem nedočkavá dalšího pokračování ...

Co je na to napsat ... závěr této kapitoly to vystihl naprosto přesně

Jak se to tak stane, že se ti jediná noc vryje do paměti, zároveň zestárneš, zmoudříš, a tak se ti pomalu začne měnit život?

Když se Ti podaří zmoudřet a vzít si z toho, co můžeš dobrýho, pak je to báječný ... a vlastní prožitek je nepřenositelnej ... nejvíc bolej, ale taky nejvíc daj ... když ryješ pusou zem a polykáš bahno ... pak si uvědomíš, safra, tyhle sra.ky nechci ... a zvedneš se a máš-li dost síly, jdeš dál ....

Náročnej díl ... tak jsem zvědavá, jestli zítra trošku odlehčíš ;-)

příjemně napsaný .... s jemným napětím ...

Tradičně netradiční ;-) Hodně se mi líbí obraty "číši ze skla naplnil jsi vínem" ... a taky "zabývám se teď tvým písmem ... " ... v kontextu celé básně nabízí možnost patřičné interpretace ...

Šmarjá ... to je napínavý.... to je napínavý .... i když vím, že Leny neodjede, podáváš to s takovou správnou dávkou adrenalinu, že mi tady skáče z monitoru ;-)

Dnes už to vím, věřím emocím, které pro mě umírají ... tak tohle je moc hezký ... stejně jako celá báseň ... opravdová ... dostala mě ..pravdivostí pocitů velmi hezky a neotřele vyjádřených ...

Píšeš poutavě, i když se Ti může zdát, že "jenom" o tom, co se stalo a že to jsou prostě "obyčejný" věci ... kdepak ... když někdo virtuálně "nese plato" s takovou grácií jako Ty, pak se nemusí bát o čtenáře ;-) dík za hezký začátek soboty ...

Dobře se mi Tvůj román čte ... a těším se na další životní osudy Leny ... tento díl byl "klidnější", a to u Tebe nebývá zvykem (dlouho klid ;-) ), tak jsem zvědavá, jaký rejstřík rozbalí v dalším díle :-D

uauu - a ví to ;-)? hezky vykreslená přání ....

jasné, stručné, ze života ;-)

No vidíš, Tami, dělí nás hodně (prostoru i času) a přesto ... tak jiné a současně podobné jsou osudy ... bolest i radost ve spojitých nádobách ... jj, koktejl z lásky, nelásky, hříchu, odpuštění, euforie i dnů, kdy radosti není ... seznamme se - jsem život ;-)

Jůůů, už se těším na další díly ... a vím, že tentokrát to nebude srdcebol ...i když vyplakanejch očí a prošoupanejch bot jistě bude ještě hodně ;-) Tak "na čtenou" :-D

Tak tohle mi rozbrázdilo duši jako sněžnej pluh, kterej slyším za oknem ...Ne, to nejde jen tak, napsat koment, to si musím znovu přečíst a v klidu prožít ... a napsat až pak ...a dostalo mě to originálně podaný pocity ... až mě mrazí ...

Blázen si svou bláznivost neuvědomuje ... a proto mu je vlastně blaze ... a on je šťastnej sám, ve svým vlastním světě ... pro někoho možná omezeným, pro něj je to Zeměkoule a cesty mimo rámec běžného dne nejspíš cesty do jiných dimenzí ... nevím.... jen hádám ... ale co je štěstí? spokojenost duše, ducha a těla? Pak jsou blázni určitě šťastný ... a o tom ten život je ...o naplnění ... o štastí ... takže ... jo, ráda jsem si u Tebe početla ...

Tami .... to je tak smutnej konec ... vlastně to není konec ale ....měl bejt ten osud...přejícnější ... k Pavlíkovi ... ale stejně je neskutečn fajn, že mohli kluci, byť krátký čas, prožít spolu ... a za to osudu dík ...

... je prostě pocitová ... píšeš z duše ... hned bych zmáčkla ST ... (ale tady se neboduje ...) ... "sněží i v nás a zase to studí" ... nabízíš prostor k přemýšlení ... hezký ...

Teda Tami, tohle byl našlapaný díl ... bohužel nejen veselými událostmi ... tak teď už vím, na kterou chatu Tami jezdí :-D Je to neskutečné, co všechno život přináší ... kdyby si to člověk chtěl vymyslet, tak ho to snad nenapadne ... nooo, tak jsem zvědavá na další pokračování ...

... zajímavý ... a vlastně v tom není smutek ... jen konstatování ... jako by už ten smutek souzněl v jiným akordu ...