Pravda, pravda. Je to výborná básnička, ten konec přijde jako rána odnikud, ale...není to trochu líné, používat vulgarismy? Vždyť ke sprostým slovům má už každý silný citový vztah, ať je nesnáší nebo mu pomáhají ve chvílích, kdy je na dně, a tak básník vlastně jen využívá již existující pocity čtenáře. Není úkolem každého spisovatele, aby naopak k myšlenkám a předmětům nové city tvořil?

Vidím v tom několik nádherně rozličných témat, překrásně spojených v jednu krátkou báseň. Nejvíce se mi asi líbí pojetí minulosti, kterou požírá třepotající se plamen současnosti. Vyvolává to ve mně dojem, že budoucnost je vlstně kláda. Je to zvláštní myšlenka, ale na básních mám rád právě to, že takováto zvláštní zamyšlení podněcují. Velmi povedené.

Pěkné, dobrá avantgardní báseň z dnešní doby už se hůř hledá. Cítím notnou dávku znechucení moderní dobou, ulehčováním si byť těch nejjednodušších úkonů. Bylo by krásné to všechno ignorovat a žít jednodušším způsobem života. Jenže kdo nám dnes umožní ten luxus, ztěžovat si práci...?

A wonderful poem reminding us about the cost of life and the bill ever so close to coming due. Simple, yet frightening.

Nikytu: Děkuji za chválu i krásné přivítání. :-) Jde pochopitelně o symboliku. Má jít o příběh z prostředí stadionu, kde vypukne masová panika a ukončí víc nevinných životů než událost, která ji podnítila. To je téma hlavní. Ta vedlejší už rozebírat nebudu, přeci jen odhalit celouz podstatu díla je jako obnažování se na veřejnosti; nevhodné a odebírající člověku všechno, co má ještě nabídnout.
Když se zamyslíte nad kompozicí textu, je také trochu složitější, než vypadá. Očividný je lehce pozměňovaný refrén, co je ale méně zřejmé je to, že vždy první dvě strofy sloky jsou psány, jako by šlo o lidi, zatímco druhé dvě pojednávají o postavách jako o dobytku.
Ještě také zmíním, že název vznikl odvozením z, myslím, příhodného spojení "nemocný dobytek", což i vznik tohoto dílka inspirovalo.
Jinak všem znovu děkuji za přivítání a komentáře a budu se těšit, že se na této stránce znovu setkáme.

Dickens: Magie byla vždy mezi mými nejoblíbenějšími kocepty, a tak se i zde jedná právě o kouzlo nechtěného, jak říkáte. Přiznám se, že o jarmarečním morytátu jsem dnes slyšel poprvé, věc je to ale vpravdě zajímavá.