2279.gif
datum 19.04.2015
ying-yang 30, žena
mailbox

komentáře uživatele komentáře uživatele :

všechny | k cizím dílům
přidáno 30.09.2021 - 11:18
komentářů6(1.)
Mě blízké téma - na karty věřím. Jen hlavou kroutím, co občas mi svěří...
přidáno 29.09.2021 - 19:11
komentářů6(4.)
človiček: To je velká a smutná pravda.
Bohužel mohou být vzpomínky, na to dobré i to špatné, někdy silnější, než ten neobyčejný přítomný okamžik.
přidáno 29.09.2021 - 19:09
komentářů6(3.)
Ayla: Děkuji.
přidáno 14.10.2020 - 12:48
komentářů11(10.)
shane: Ano, mám to stejně.
V pořádku. Nesoudím, člověk se občas proste zapomene. :)
přidáno 14.10.2020 - 11:42
komentářů11(8.)
Birtiri: Jsem potěšena. Děkuji :)
přidáno 14.10.2020 - 11:41
komentářů11(7.)
shane: Děkuji za vysvětlení. To je opravdu zajímavé. Vezmu si to k srdci i v reálném životě. Díky
přidáno 14.10.2020 - 10:00
komentářů11(4.)
shane: Nejspíš zcela nerozumím...mohl bys svou myšlenku nějak rozvést?
přidáno 14.10.2020 - 09:59
komentářů11(3.)
človiček: Souhlasím, že se člověk své minulosti nikdy úplně nezbaví. Myslím, že by ani neměl. Utváří nás... A i když si dotyčný třeba myslí, že minulost už nechal za sebou, ona ho dříve nebo později stejně doběhne. Zaskočí ho zcela nepřipraveného a už je pak jen na něm, jak ji přijme a co s ní ve svém životě udělá. :)
přidáno 13.10.2020 - 16:41
komentářů7(4.)
Ač mě úplně neoslovilo zpracování (což je každému po chuti jinak), tak myšlenka se mi zalíbila a některé obraty zaujaly.
přidáno 13.10.2020 - 13:38
komentářů8(8.)
vanovaso: To mě opravdu těší. Děkuji za krásnou reakci.
přidáno 13.10.2020 - 13:37
komentářů7(6.)
shane: Možná ano, možná ne. Uvidíme, kam příběh povede. Každopádně je děj vymyšlený. Postava i pocity. (Částečně) Každý se občas cítí ztracený, ale já znám svou cestu a svůj život žiji naplněný láskou, vděčností a pár lidmi, co za to stojí.
Samozřejmě, byl pro mě první rok s dcerou těžký. Měly jsme problémy a komplikace...nebylo to úplně to růžové mateřství, to nejlepší období života... Bylo to náročné, ale spolu jsme to zvládly. Vzájemně se toho naučily a teď (už rok) se máme jenom krásně. Na občasné malé zadrhnutí.
PS: A paradoxně...v reálném životě ani nepiji. Alkohol mi nikdy nic moc neříkal :)
přidáno 13.10.2020 - 08:29
komentářů7(4.)
shane: Souhlasím, každý má svůj život ve svých vlastních rukách. Ať už o tom ví nebo ne. Ať už s tím, umí pracovat, či ne.
Uvidíme, zda se hlavní hrdince příběhu podaří nakonec děj i žánr příběhu změnit. :)
přidáno 13.10.2020 - 08:19
komentářů7(2.)
slavek: Opravdu? Přečtu si. Takové myšlenky má asi spousta lidí. Ale jen málo kdo přijde na to, jak to vlastně udělat.
Ano, bohužel je to tak. Lidé se postupně uzavírají do svých osobních bublin a svět kolem nevidí ani neslyší. Nebo se tak alespoň tváří.
Já děkuji :)
přidáno 13.10.2020 - 00:08
komentářů8(6.)
Psavec: děkuji moc, vážím si toho
přidáno 12.10.2020 - 23:08
komentářů13(11.)
možná... trefné :)
přidáno 12.10.2020 - 22:37
komentářů8(4.)
človiček: Ano, také jsem to z dcerou pocítila velmi tvrdě. První rok života málem "zničil" mé já. Dalo by se říct, že jsem se opravdu ztratila někde mezi přebalováním a krmením. Doktory a tím, abych stíhala v domácnosti vše, jako před tím. Což tedy (alespoň první měsíce s naší malou) bylo opravdu náročné až nemožné. Až nyní, po 2 letech, se opět lehce vracím k sobě. A nebo lépe řečeno, nacházím své nové já.
Držím palce tobě a tvé cestě!
přidáno 12.10.2020 - 11:25
komentářů8(2.)
slavek: Jsem ráda, že se líbí. Smutné ano...bohužel. Smutná realita.
přidáno 12.10.2020 - 11:24
komentářů3(3.)
slavek: V životě to možné není... ale v příbězích vepsaných na papír, by to jít mohlo. Tam je totiž možné vše.
Já děkuji.
přidáno 11.10.2020 - 10:36
komentářů6(6.)
Myslím si, že lze být nanejvýš převážně šťastný. Ale také si myslím, že život není o tom být jen šťastný. I když je to smutné, jsou věci, které si prožít musíme... ale nemyslím, že je to špatně. Utváří nás to. Cesta je o hledání jakési vyváženosti. Je pravda, že ne všichni tu cestu s takovou tíhou unesou...
přidáno 10.10.2020 - 23:42
komentářů3(3.)
Jako bych četla vlastní myšlenky. Věc, která mě léta neopouští...probdělé noci a přemítání o tom, co je, bylo a mohlo by být. Věci, které člověk stejně nikdy nevyřeší... Děkuji
1|2|3|4|5|6|7|8|9|10|11|12|13

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Apple MacBook

Na skvělém Macbooku vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku