slunceblunce: jo, to m mi tam na konci vypadlo ;)

Singularis: Děkuji. A ta dvojznačnost názvu původně nebyla vůbec v plánu. :)

Singularis: děkuji za komentář :)

oslov radek: Lenča: dekuji :)

elisza: dekuji za komentar a dekuji za upozorneni na chybku. ma tam byt Abastor :)

krasna. nemam co vic dodat :)

koiška: Ignácius J. Reilly: děkuji za komentáře :)

Singularis: Dekuji za komentar. Konecne zase dopsana kapitola po hoooodne dlouhe dobe. :) Co se tyka toho tveho komentare - urcite vsechny kapitoly budu jeste prepisovat. Az to cele dopisu, budu se muset podivat zpatky a pouvazovat nad tim, co je logicke a co neni. :) Kazdopadne diky za navrhy. :)

maxmilian.horak: ale jenom skoro ;)

Amadeo´´: dekuji :)

Jessie: dekuji :)

oslov radek: diky

ŽblaBuňka: slnečnica: Pajalord: koiška: ioreth: moc vam vsem dekuji za komentare :)

ten konec je fakt super! :)

Singularis: Děkuji za komentář. Uvažovala jsem o tom, jestli by nebylo lepší dát těm postavám nějaké jména, ale jednak se mi nad tím nechtělo přemýšlet a pak taky jsem si řekla, že mně osobně by se to tam moc nehodilo.
No a k tomu konci... Dá se říct, že ona ke svému muži pořád něco cítila, i když ho už možná milovala spíš tak ze zvyku (jestli není moc blbé tenhle výraz použít), ale ráda ho měla pořád. Zato s tou slečnou to nebylo vyloženě o tom, že by za ní hned přišla a řekla, že ji miluje. Spíš si tak nějak uvědomovala, že ji k ní něco táhne, něco, co nebyla schopná pochopit ani popsat. Pro mě osobně je duše víc než jenom něco, co lze ovládat rozumem. Takže ta poslední věta v podstatě říká: "Ještě pořád mi na manželovi záleží, ale ona je ta, koho chci a bez koho neumím žít."

Amelie M.: děkuji :)

Lenča: To já děkuji. Moc mě tvůj komentář potěšil. :)

Orionka: Uvažovala jsem nad tím, jestli bych to tam měla víc rozepisovat. Ale jak se znám, tak bych pak hooodně přepískla původní plánovaný rozsah. Mám totiž rozepsaného něco jiného a tohle byl takový rychlonápad. Zase když jsem se nad tím zamyslela, tak třeba takový film Svatba ve třech v podstatě pojednává o něčem podobném. A taky to tam začíná jediným pohledem.
Jinak o pokračování jsem neuvažovala, ale uvidíme, třeba to nějak dopadne. Když už bych teda pokračovala, asi bych se nejspíš vrátila k tomu, co se tam vlastně stalo. :) A děkuji za komentář. :)

po tu holčičku s ideály je to takové jemné a pak najednou PRÁSK, až se z toho člověk tak trochu lekne. ale líbí se mi, že to ve mně vyvolalo takový pocit, protože to se mi u básniček často nestává :)

Zamila: díky :) je pravda, že jsem na rytmiku moc nedbala. tak je možné, že tam sem tam něco nemusí sedět :)